K
Jsi
Jsi má malá holčička,
v každém oku jedna hvězdička,
nebyla by hubička?
Nechci psát verše,
ale srdíčka.
J
Adélka na písku
Babička má Adélku,
má od písku prdelku.
Nemůže jít sama příště
do mokrého pískoviště.
Příště navštívíme hřiště,
nebo půjdem do bludiště.
T
Předvánoční sněžení
Vločky se chumelí,
jsou na domech i stromech,
lidé domů spěchají,
nesou si vánoční stromek.
I na něm už je sníh.
E
Oči slzami zalité
Oči slzami zalité,
nevím, proč do mě pálíte,
co jsem já komu udělala,
lásku jsem akorát rozdávala...
T
Všude bílo
Bílá obloha, bílá zem
- žádnou paniku, to není sen.
To Vánoce už nadešly,
snížek s sebou přinesly.
P
Ona udělala chybu ;(
Ona velkou chybu udělala,
do nesprávného muže se zamilovala.
On jí krásný život sliboval,
ale nebral ji vážně a jí lhal!!!
Ona tu velkou chybu udělala,
byla zamilovaná a vše mu věřila.
Však ve správný čas vše pochopila,
že by nikdy pro něho
na prvním místě ona nebyla.
Dnes už se ale s ním netrápí,
má konečně svůj klid!!!
P
Úžasná
Pro tebe zabil bych,
pro tebe ranil bych,
pro krásu tvou i slunce vychází,
pro úsměv tvůj i nebe se rozzáří,
a jen od tebe
slýchám „líbej mě”.
D
Zimní čas vánoční
Za oknem přibývá bělostné peří,
hladinu křišťálu jemný vánek čeří.
Tančí a třpytí se ve svitu luny,
střechýle chvějí se, jak stříbrné struny.
Krajina čistá, co panenská líce,
jiskří a září jak vánoční svíce.
Hebounký poprašek zkřehlou zem halí,
stříbrným brokátem pokrývá v dáli.
L
Papaláši nacpali si panděra...
Papaláši nacpali si panděra,
na nás zbylo hovno,
to zas byly Vánoce,
tomu není rovno.
D
Kus srdce
Láska je krásná věc,
člověk nesmí být lakomec
a musí umět kus srdce dát,
aby mohl být na světě rád.
E
Někdo kdysi pověděl mi, že...
Někdo kdysi pověděl mi, že láska je jako sen,
tak poraďte mi někdo prosím, jak z toho snu ven.
Chtěla jsem být tvou hvězdou a abys mě měl rád,
„Já tě ale nemiluju,” už řekls mi to desetkrát!
Přátelství je hezké, ale nad lásku není.
Snad věštec poradí mi, jestli názor tvůj se změní.
Tak trápím se tu, trápím a přibývají vrásky,
i já snad někdy pochopím ty šálivé hry lásky!
P
Taktická pro ženy I. a II.
Řiď se heslem:
Nechce?
Prašť ho veslem!
Nemáš-li velké konto,
zařídí silikon to.
J
Její jméno
To, co nejkrásněji zní,
je její jméno,
chtěl bych si ji vzít,
ona však neřekne mi ano.
Je krásnější
než rozkvetlá louka,
a ptáci zapějí:
Naše královna je tu.
A ty se probouzíš
do chladného rána,
ty si všímáš
nového rána.
Já vážně ano,
hrozně moc,
já tě prosím o jednu šanci,
já tě prosím o pomoc.
Ukonči mé trápení,
stačí jedno slůvko,
možná to bude bolet,
pro tebe vážně všetko.
L
Jsi ten nej
Ty jsi pro mě to nejdražší, zlato,
já, lásko moje největší, děkuji ti za to,
děkuji ti za to, jaký jsi,
móc tě, lásko, už miluji.
Lepší než ty na tomto světě není,
už miluji jen tebe, na tom se nic nezmění.
Ty jsi to nejlepší, co se mně mohlo stát,
vím, ják móc máš mě rád.
S tebou já poznávám, co je láska,
nikdy bych nevěřila, že budu s tebou šťastná.
Děkuji ti za tvou lásku, co mi dáváš,
krásně se, zlato moje, o mě staráš,
mé srdce s tvou láskou zahříváš.
Jsem šťastná, že tě, lásko, mám,
i já s mojí láskou tvé srdce zahřívám.
Miluji tě z celého srdce,
já tě mám, co přát si více.
Ty jsi můj život...
D
Otázky bez odpovědí
Proč ten jehož hlas tě provází
Stále stejně lhostejně kolem prochází
Proč ten jehož vidíš všude
Neustále netečný k tobě bude
Proč ten co zaplnil ti hlavu
Tě vidí jako součást davu
Proč ten jemuž píšeš řádky
Se nevrátí k tobě zpátky
Proč ten co srdce rozbušil
Zažehl plamen o němž netušil
L
Dvě natažené ruce
Dvě natažené ruce naproti sobě,
na nich dvě srdce, ty dáváš ho mě a já tobě.
Pak z ničeho nic názor měníš,
stáhneš svoji ruku zpět a s mým srdcem hodíš.
Tohle jsem opravdu nečekal,
když natahoval jsem ruku se svým srdcem,
tak před tebou jsem poklekal.
Dával jsem ti na té dlani
úctu, lásku a důvěru,
dával jsem ti na té dlani
pochopení, respekt a podporu.
Ty otočila jsi se ke mně zády
a já ucítil ten pocit zrady.
Tak hluboko to mé srdce zasáhlo,
že teď už mé srdce netluče,
teď se úplně rozpadlo.
D
T. S.
Tvé slzy rozpláčou svět,
Tvůj úsměv rozzáří květ,
Tvůj smutek utrápí mě,
Tvá radost zachrání mě,
a dotek Tvůj usmrtí mě.
Z
Moji ochránci
Tvé oči mě pokouší,
ač venku je sníh,
mé srdce chlad nezkouší,
čerpám teplo z nich.
L
Láska je jak sen
Láska je jak sen,
osladí každý den.
D
Žena a muž
Žena stojí u stromu,
nechce jít domů.
Mužské kroky v dálce slyší,
bude k němu trochu bližší.
Už si spolu povídají,
smějí se a klopýtají.
Náhle se zastaví,
pusu sobě dají.
O lásce si šeptají.
Žena s mužem jdou už dál,
každý by se tomu smál.
To však k smíchu není,
nebude to ani snění.
Je to láska veliká.
Probudí se a utíká
do své touhy srdeční.
Malé dítě už vše ví.
J
Konopná studánka
Znám křišťálovou studánku,
kde konopný je les.
Tam poznal jsem já mariánku
a odletěl do nebes.
J
Brečím tiše do polštáře
Brečím tiše do polštáře,
skončila pro mě slunce záře,
čeká mě jen život ve tmě,
opustil mě ten, co miluje mě.
J
Všem maminkám - Dopis z Koreje
Uprostřed palby děl a smrtonosných zbraní,
uprostřed zoufalství a světa naděje,
píši vám ve sklepě kratičké svoje psaní,
já malá Čitalan, děvčátko z Koreje.
Já malá Čitalan, bez otce, bez maminky,
jen se svou panenkou, co válku přežila,
střepinkou dostala jen trošku do tvářičky,
já jsem ji umyla a ránu slepila.
Však marně jsem myla mamičky bílé tváře,
marně jsem mnohokrát o pomoc volala,
když kolem stříleli a harašily zbraně
a jejich vichřice má slova odvála.
A tak jsem mamince pod hlavu kabát dala
a už jsem věděla - válka ji zabila.
Proč mě ta stará pohádka stále napadala,
o vodě zázračné, co mrtvé budila.
A proto prosím vás, snad o té vodě víte,
snad někde pramení ve studni naděje,
a věřím, věřím, že mi odpovíte...
Pro všechny maminky, já děvče z Koreje.
J
Drž lásku
Drž lásku zlehka - uletí.
Drž lásku pevně - umře ti.
J
Láska
Láska je důvod proč žít sto roků,
Láska je důvod pro tisíce kroků.
Láska je celým smyslem života,
Láska je život, bez ní je prázdnota.
Láska je štěstí a taky radost,
Láska se nevzbudí na naši žádost,
Láska je rostlina, která kvete,
Láska je cit, který rozum plete.
Láska je slunce v temné noci,
Láska má oči tvé ve své moci,
Láska je širé moře blankytné,
Láska je oheň, od kterého nic nechytne.
Láska je skála pevná,
Láska je krásná, ale není levná.
Láska je hvězda uprostřed nebe,
Láska je důvod, proč každé ráno vidím rád tebe.
E
Život je krásný...
Život je krásný,
když slunko hřeje
a nebe je jasný,
déšť zalévá zprahlou zem
a pak je tu zas krásný den.
Když na podzim listí padá,
pavouk babí léto spřádá,
podzim už se mění v zimu
a přináší nám velkou rýmu.
I když padá sníh,
neb všude je jasno,
ve dne odráží se dětský smích
a v noci zraje krásno.
Na jaře už všechno taje,
teplý větřík zlehka vane,
až poupátko pohladí svým dechem,
obalí se krásným květem.
I když jsou tu kruté časy,
život stojí za to,
ale pamatuj si,
že život, jaký v osudu máš,
si ty sám uděláš.
Z
Láska
Láska je jako květina,
která Ti štěstí připomíná.
Když ke květu přivoníš,
srdce své probudíš.
Pečlivě ho zalévej,
pro vzpomínku uchovej.
F
Tlustoprd...
Tlustoprd,
ten si prd,
to vám byla rána!
Málem to
zabilo
pana kapitána.
L
Fantastická láska
Věděl jsem vždycky,
jak je fantasticky
těm, kteří se milují,
ale až teď to objevuji.
Z
Stanice Touha
Večer byl okamžik pouhý
a můj vlak už odjíždí do stanice touhy.
K Tobě, Tvým polibkům i objetí.
Tohle je snad prokletí!
Tvůj pohled už dávno není temný,
ukrývá se v něm plno lásky, něhy...
Bojuju sama se sebou,
bojuju bitvu prohranou...
E
Jsi polovinou mě
Jsi polovinou mě,
tak krásné to je,
že tě můžu mít
a za ruku jít...
P
Útěk
Utíkám nebem, zemí,
pěkně se svou zbraní,
ty jsi člověk, co mě zraní,
až padnu vyčerpáním.
Možná někdy spadne z dlaní
to neustálé utíkání.
E
Lásku nesmíš vážně brát...
Lásku nesmíš vážně brát,
zradí srdce častokrát,
a věrnost, kterou slíbil ret,
zmizí jak kouř z cigaret.
P
Má lásko
Má lásko, mám tě ráda,
věř mi a buď zdráva,
jsi moje sluníčko,
jsi moje zlatíčko,
jsi moje štěstíčko!
Už nevím, jak lásku ti projevit,
už nevím, jak lásku ti říct,
jenom vím, že mi uvěříš!
J
Ty a tma
Blankytná modř očí Tvých,
ve snech mě denně provází,
slyším v uších Tvůj šťastný smích,
když v posteli jsme polonazí.
Noc bez Tebe je jako světa kraj,
stále vedle sebe potřebuju Tě,
Ty jsi můj malý soukromý ráj,
lásko, nezměrně miluju Tě!
J
Kvítku medový
Kvítku medový,
proč mi nikdo nepoví,
kde najdu tvý oči duhový,
se ptám.
Kvítku medový,
proč mi nikdo nepoví,
kde najdu tvý oči duhový,
jsem sám.
P
Industriální
Mezi hranoly z betonu siréna naráží.
Rytmicky železa v koleje bijí.
Těžší a těžší je umělé závaží.
Rezavé čelisti hlouběji ryjí.
Pod vrstou zelenou vstávají kameny.
Divný zápach z děr se tu line.
Stožáry z oceli hýbají rameny.
Šedivý výdech po nebi plyne.
Rojení činorodých stále neustává.
Úspěšný úsměv proti bolesti duše.
Nelehký soud, když nejasná práva.
Jednoduché říct, vždyť je to naše...
J
196. Nečekal jsem
Nečekal jsem, že mi brzy,
budou z očí kanout slzy.
Nečekal jsem, že mé oči,
příliv slané vody smočí.
Nečekal jsem plané sny,
jež tak rychle vyhasly.
Nečekal jsem jiskru jinou,
která toho bude vinou.
Nečekal jsem tolik lhaní,
mé tělo se křečem brání.
Jezábel jsem nečekal.
No a zatím - kat mne sťal.
A má hlava kutálí se,
k nečekaně čisté míse.
To jsem vážně nečekal,
že teď vládne jiný král.
Teď je éra krále Jana,
podlehla mu čistá panna.
To jsem vážně nečekal,
jakou hloubku mívá žal.
L
I praotec Čech, když stanul na...
I praotec Čech, když stanul na Řípu,
nezapomněl s sebou vzít ňákou pípu.
Pak když stáli na té stěně,
dal narazit malé štěně,
a zavolal zasněně.
Hej, hej, pivo nalej,
hrdlo zalej a zavolej:
Vidím zemi zaslíbenou,
orosenou pivní pěnou.
Tak na zdraví.
Z
Na petrovských lukách
Na petrovských lukách
je pěkná růžička
a pěkné vajíčko
pro mého Jeníčka.
P
Vyčerpaná
Ztrácím svou sílu, a měním ji ve zmatek.
Ztrácím svou sílu a měním se v ostatek.
Už necítím bolest, už cítím jen vztek.
Už necítím kyslík, už popadám dech.
Už nemám chuť bojovat, už nemám chuť vydržet.
Už chci si jen lehnout, a dlouho si poležet.
L
Skrytá touha
Tvé ladné nožky vesele kmitají,
když sklouzne mi zrak na ně potají,
tvůj zadeček mě nezkrotně láká,
ve mně je láska, a to jaká!
Z
Nefungující vztah
Máme hodně společného,
ale když jde do tuhého,
nikdy při mně nestojí.
Chtěla jsem lásku z románu,
ale když se vzbudím po ránu,
mé srdce se ho až bojí.
P
Poděkování mé milované
Láskou naplněn, vznáším se k nebi,
ve tvé blízkosti tak dobře je mi,
děkuju bohu každé ráno za to,
že jsem tě potkat směl, zlato.
K
Každý svůj sen máme
Každý svůj sen máme,
za který klidně dáme
ruku i srdce do ohně,
tak chceme ho hodně.
E
Jsme jenom ty a já
Když ráno slunce vychází
a první paprsek pohladí moji tvář,
já cítím tvoji ruku,
když vidím měsíční zář,
já vidím v něm tvoji tvář,
a padající zářivá hvězda na obloze
svým žárem nakreslila srdce
a napsala: Jsme jenom Ty a Já...
Miluji Tě.
J
Poupátko
Láska je růže poupátko,
láska je mámy děťátko.
Láska je ostrá jako skála,
láska je široká dálava.
Láskou se jako strom ve větru chvějete,
láskou se štěstím i smutkem zebete.
Láska je vesmír, láska je vše,
láska je život, život je jedna velká nekonečná mše.
T
Mikuláši, dej mi nadílku
Andělíčku, andělíčku,
opatruj mi mou dušičku,
přimluv se za mě u čerta,
tluče se mnou puberta.
Místo uhlí, Mikuláši,
nadílku mi dej,
slibuji, že polepším se,
budu hodný, fakt nej.
Když zůstanu naživu,
potřebuji výživu.
K
Včela
Pilná včela
kýchá z pylu,
spadla do kopřiv
z květu devětsilu,
nemůže letět,
pálí ji tělo,
kdyby tak pršelo,
zchladit by to chtělo.
E
Bez cíle
Bílá labuť v moři černých rán,
jako baletka bruslí sem a tam,
bezduše hledajíc cestu ven
- není to pouhý sen?
Ne! Nastává nový den.
Žádné příspěvky