P

Petr Novák

8. březen

8. březen je ten čas,
kdy ukáže se slabost, co je v nás,
všem ženám přejeme.
Je tu přeci Den žen,
nejedné se splní nějaký sen,
ale hlavně se s nimi radujeme.

Bílé Vánoce

Vánoce přišly v plné síle,
každý strom se obalil bíle,
venku je slyšet šťastný smích,
jak rozdováděné děti jezdí na saních,
doma je vánoční idylka,
sešla se celá rodinka,
kapr v břiše příjemně hřeje,
každý dostal, co si přeje,
a když jdou pak všichni spát,
sladké sny si nechají zdát.

Prázdné místo ve mně

Z lásky jsem dala
celý svět
a nikdy nechtěla
nic zpět.
Teď v srdci i v duši
prázdné místo mám,
nic už nepřehluší
můj pláč, že umírám.

Prvoligová formule

Radši než prohrát,
za sudím běž,
dej mu pár kapříků,
ve vítězství věř.

Podzim

Zas pomalu se přikrad čas,
kdy do šatníků spěchá každý z nás.
Tu rolák, šálu, mikinu,
tak dávej pozor na rýmu.
Venku mží a vítr fouká
a každý smutně k nebi kouká.
Marně hledá mezi mraky,
kam vypařil se slunce svit
a s ním teplo, radost, klid.
Jen já nekoukal se vzhůru
a snad touha má, zahnala tu noční můru,
kdy sám jsem bloudil městem lidí
a hledal štěstí, co mi chybí.
Proto přijela jsi Ty
a mé srdce začlo znovu pro lásku bít.
Není mnoho dnů, co znám tě, milá má,
a přec vím, že Tě chci a budu věrně milovat.
Já nechci o tom jenom verše psát,
ale svou lásku Ti každou vteřinou věnovat.
Miluji tě!

Vítej jaro...

Vítej jaro,
už je načase,
i když jsi letos
přišlo v nečase.
Chlapci pomlázku
splétají,
děvčata vajíčka
chystají.
Zas po roce,
jsou tu
Velikonoce!

Je to složité

Láska je tak krutá a složitá,
proč každý něco někomu vyčítá?
Vždyť chtěla bych jen jediné,
být teď s tebou - ty ne?

Havraní píseň

Havran na kříži světa sedící
k obloze noci hledící.
Otevři mi srdce Tvé,
já své pro Tebe otvírám.
Dej mi duši krásou oplývající,
já mou hříšnou nabízím.
Havraní píseň o lásce nešťastné,
jak lehký vánek noci mne probouzí.
Věnuj mi půvaby Tobě vlastní,
o kterých mé srdce básní.
Věnuj mi tělo Tvé spanilé,
ať mé není samotné.
Havraní plášť samotou zbarvený,
lesk jako věčnost odporný.
Staň se mou,
je tak těžké trpět samotou.

Blesková láska

Na vteřinu pouhou
zahořel jsem touhou,
pak vše pominulo,
štěstí mě minulo.

Alkoholový Silvestr

Pijeme jak duha,
je to pro nás vzpruha,
přejem si do nového roku
utopit se hnedka v moku.

Jednou

Až jednou poznáš, co život ti dal,
že čas byl tvůj nepřítel a někdy i král.
Že prstýnek z touhy ti navlékne déšť,
že láska je nádherná a vzpomínky též.
Buď jako dítě a přej si to zas,
a dělej, že nevíš, že vinen je čas.

Nová láska

Rety téhle divy
dělají se mnou divy,
vzlétám.
Odhodlávám se k skutku,
odhazuji zbytky smutku,
minulost zametám.

Moje bolavé srdce

Moje srdce bolavé,
zlomené z lásky pravé,
tluče čím dál tišeji,
jak ztrácím naději...

Když se dívám na tvé tváře...

Když se dívám na tvé tváře,
vidím smíchu svatozáře,
když se dívám na tvé vlasy,
vidím nitky té tvé krásy,
když se dívám na tvá ústa,
vidím růži, co tam vzrostla.
Miluju tě čím dál víc,
chci tě mít... a nic víc.

Má první láska

Když jsem tě spatřila poprvé,
rozzářený jsi byl jak slunná zahrada.
Uvědomila jsem si teprve
- jak láska na první pohled vypadá.

Tvé oči jsou barevné jako duha,
ty jsi můj vesmír, širý svět dobrodruha.
Jsi moje radost, jsi moje láska,
něžný jak motýl, křehký jak sedmikráska.

Zakoukala jsem se do tebe hned,
jsi pro mě nekonečně rozmanitý svět.
Jsem ráda, když mohu tě mít vedle sebe,
pro radost tvou bych ti snesla i modré z nebe.

Obraz na skobě

Obraz visí na skobě
a ta skoba se viklá,
stejně já visím na tobě
a ty jsi na to zvyklá.

Ona udělala chybu ;(

Ona velkou chybu udělala,
do nesprávného muže se zamilovala.
On jí krásný život sliboval,
ale nebral ji vážně a jí lhal!!!
Ona tu velkou chybu udělala,
byla zamilovaná a vše mu věřila.
Však ve správný čas vše pochopila,
že by nikdy pro něho
na prvním místě ona nebyla.
Dnes už se ale s ním netrápí,
má konečně svůj klid!!!

Úžasná

Pro tebe zabil bych,
pro tebe ranil bych,
pro krásu tvou i slunce vychází,
pro úsměv tvůj i nebe se rozzáří,
a jen od tebe
slýchám „líbej mě”.

Útěk

Utíkám nebem, zemí,
pěkně se svou zbraní,
ty jsi člověk, co mě zraní,
až padnu vyčerpáním.
Možná někdy spadne z dlaní
to neustálé utíkání.

Má lásko

Má lásko, mám tě ráda,
věř mi a buď zdráva,
jsi moje sluníčko,
jsi moje zlatíčko,
jsi moje štěstíčko!
Už nevím, jak lásku ti projevit,
už nevím, jak lásku ti říct,
jenom vím, že mi uvěříš!

Industriální

Mezi hranoly z betonu siréna naráží.
Rytmicky železa v koleje bijí.
Těžší a těžší je umělé závaží.
Rezavé čelisti hlouběji ryjí.

Pod vrstou zelenou vstávají kameny.
Divný zápach z děr se tu line.
Stožáry z oceli hýbají rameny.
Šedivý výdech po nebi plyne.

Rojení činorodých stále neustává.
Úspěšný úsměv proti bolesti duše.
Nelehký soud, když nejasná práva.
Jednoduché říct, vždyť je to naše...

Vyčerpaná

Ztrácím svou sílu, a měním ji ve zmatek.
Ztrácím svou sílu a měním se v ostatek.
Už necítím bolest, už cítím jen vztek.
Už necítím kyslík, už popadám dech.
Už nemám chuť bojovat, už nemám chuť vydržet.
Už chci si jen lehnout, a dlouho si poležet.

Poděkování mé milované

Láskou naplněn, vznáším se k nebi,
ve tvé blízkosti tak dobře je mi,
děkuju bohu každé ráno za to,
že jsem tě potkat směl, zlato.

Pihulková

Uklízečka Pihulková
čte si v práci Vlastu,
když má žlábek uklizený,
oddává se chlastu.

Převtělení

Možná by bylo lepší se do Tebe převtělit,
možná už bych se nabažil Tvojí bezchybnosti,
už bych se nechtěl nikdy oddělit,
ani kdyby ses mě snažila vyprostit.

Noc a stesk

Hvězd plná obloha,
srdce prázdný,
krása daná od Boha,
váza a v ní květiny zvadlý.

Měsíc z oblohy se usmívá,
slyším jeho smích,
na dobrou noc nikdo mě nelíbá
a venku nepadá sníh.

Zamysli se a po hvězdě mi pošli zprávu,
přečtu si ji a odpovím Ti k ránu,
spolu se sluncem Ti ozáří tvář,
a ty budeš vědět, že mě máš...

Dobrou noc!

Teskná píseň notorikova

Nakopla mě do palice
alkoholu prohibice.
Plný smutku, zloby, bolu,
neloknu si alkoholu!

Zbylo pívo,
mám rád tvrdej,
na svý dílo,
jsem fakt hrdej!

Doma palírna mě čeká,
methanol mě ale leká!
Tak dám si víno, potom Colu,
mé srdce je plné bolu.

Chybí mi ty promile,
to je hodně nemilé!
Jóo, já chlastal jsem jak divej,
teď jsem rád, že pořád živej!

Tak dám si Kozla na zdraví,
ten náš poklad zlatavý,
jsem rád, lidi, že jsem Čech,
vždyť jsem blázen málem zdech!

A tak místo „alkáče”,
dám si doma lahváče,
pivko, klídek, pohoda,
ať žije „chléb” národa!

Sinice

Voda protkaná
sinicemi,
všude kolem
řasy!
Labutí pár
čeří hladinu...
- Štítím se,
plavat v ní
nebudu asi.
Za vstupné
komfort bahenní,
nabídli
na koupáku.
- Nebe si aspoň
prohlížím,
jak blankytně
modré je.
- Být na zemi,
koupu se
v něm
a beze
strachu.

Devítiletá cesta

Kráčeli jsme do školy,
strachy celí rozklepaní,
psali první úkoly
a vždy byli poctivě naučení.

Ale dny jako voda ubíhaly
a my se začali rychle rozkoukávat,
na nervy učitelů vesele jsme si vyhrávali
a lumpačením si na průšvihy začali zadělávat.

Na té naší cestě jsme si spoustu kamarádů našli
a prožili kupu nezapomenutelných chvilek,
dnes jsme však až na samý konec došli
a to vše se zapíše už jen do vzpomínek.

Také nás potkali různé prohry, ale i úspěchy,
mnohé z nás zklamání a první lásky,
i přes to kamarádi zůstaneme navěky,
i když na tváři narostou nám vrásky.

Zajíček se směje

Zajíček se směje,
alkohol ho hřeje,
poztrácel půl košíčku,
to zas bude mít opičku...

Přátelství, toť dar vzácný

Přátelství, toť dar vzácný,
doporučuji ho poznat,
cit to nesmírně krásný,
to mohu doznat.

Já štěstí obrovské měla,
když jsem potkala tebe,
říci všem bych to chtěla,
i to, že znám tě jak sebe.

U tebe najdu útěchy slova,
úsměv krásný jak poupě růže
použitý znova a znova
i přátelský dotek kůže.

Je krásné po tvém boku jít,
být ti vrbou, i ruka pomocná,
co víc můžu chtít,
než „lásku”, která je mocná.

Smích, smutek, štěstí, pláč,
naděje, síla, povzbuzení, strach,
jeden tým, ne samotný hráč,
aby nebyl přátelství krach.

Zlomený srdeční sval

Tvé oči vidím pořád,
i když jsi už daleko.
Všechno tak rychle uteklo
a zbyly mi jen hromady vzpomínek.
Ty jsi mi daroval prstýnek,
na důkaz naší lásky.
Na čele se mi udělaly první vrásky,
protože čas plyne jako voda.
V myšlenkách mi to pořád nedá
a ptám se, proč to skončilo.
Na moji otázku mi už neodpoví nikdo,
ale od tebe mám pořád zraněné nitro! :/

Pohodáři

Zelená je tráva,
prasatům je hej,
slintají a kulhají,
pak si řízek dej!

Nerozumím ničemu

Nerozumím týto době,
vypadá to nevýhledově.
Lidi jsou teď bez práce,
nemají ani na koláče.
Nerozumím ničemu,
tahle doba je prostě k ničemu.

První noc

Ležím vedle tebe na posteli
a pomalu přichází noc,
takhle jsme to přeci chtěli,
nebudu volat o pomoc,
až přivineš k svému mé tělo,
až zahrneš mě pusinkami,
děj se, co by se dít mělo,
jsem tak ráda, že jsme - konečně - sami.

Královno noci, Afrodité...

Královno noci, Afrodité!
Proč se jen ke mně nehodíte?
Proč jste mi ukázala záda?
Jak to, že mě nemáte ráda?
Vždyť já vás miluji celým srdcem!
Já chci být vaším jediným svůdcem!
Vyslechněte mě přece, paní má!
Skryta je ve mně láska vášnivá...

Vyznání lásky

Říct bych ti to chtěl,
však nemůžu bohužel,
nemám na to odvahu,
vždycky trému dostanu,
celý se rozklepu,
nic kloudného neřeknu...

A proto ti píšu teď,
že jsi celý můj svět,
mé srdce po tobě touží,
myšlenky v oblacích krouží,
na každém kroku tě vidím,
něco moc krásného cítím.

Mám tě fakt hrozně rád
a chci ti to dát znát.

Houska

Buclatá houska
se spletenými copy
má ráda máslo
na hlavě.
Vychutnává si,
že jí marmeláda
pomalu stéká
na maková záda.
Úplně září,
když se namaže.

Tanec smyslnosti

Hruď se ti vzdouvá pod vzdechy rozkoše,
z úst však vychází jen tichý stén,
křivky se potí, jak klouzám svou hlavou níž,
chci tě svírat vší silou, být tvé touze
blíž... a blíž.

Bůrajů našu starů pec

Bůrajů našu starů pec,
bylo ně dobře u ní.
Sušili zme tam jalovec
a měla plno vůní.

Bůrajů našu starů pec,
čas teho tolik vzal,
ve světě nigde, nigde přec
sem sa tak neohřál.

Bůrajů u nás starý stůl,
bylo ně dobře s ním,
červený muškát na něm schnul,
voněl tam rozmarýn.

Bůrajů u nás starý sad,
otec ho sadili.
Šumí ně zbohem nastokrát.
Zbohem ty rozmilý.

Ale tu našu starů pec,
hladím tu tajak loni,
už nigdy nebude nám péct,
už nigdy nezavoní.

Jakůsi stopu po životě
nechává každá věc.
Nechte ňa chvíli o samotě.
Bůrajů našu pec...

Šnitlík

Šel zajíček na koledu,
dostal jenom šnitlík,
jak zuřivě poskakoval,
roztrhl si pytlík.

Velký sen jsem měla

Velký sen jsem měla,
jenom jeho chtěla,
ale štěstí nám nepřálo
a nějak se to zašmodrchalo.

Snesla ses

Snesla ses,
po osvětlených schodech
od kostela jako anděl,
otevřel jsem náruč,
tys do ní vklouzla,
vonělas tajemstvím,
že každý z andělů
má svoje tajná kouzla.

Snesla ses,
z oltáře mých přání,
kdy člověk hledá
a ví,
že dosavadní život
je pouze zrání,
a čeká na chvíli
naplnění podstaty člověčí,
všechny molekuly těla
rozechvěle hltají podněty,
aby se láska měla
jako strom
plný voňavého jehličí.

Snesla ses,
vstoupila po rudém koberci
branou mého srdce,
vítal tě špalír ochotných kněží,
jeden z nich tvůj portrét
olejem na plátno maluje,
jsem propleten v tobě,
jsem ten, co tě miluje,
kterému slzy štěstí
nejsou nikdy daleky,
a děkuje Bohu.

Buďme spolu, lásko, navěky.

Bělostná sedmikráska

Sedm krás mívá,
ta křehká víla,
ve větru „se kývá”,
a přec je v ní síla.

Tančí jak baletka,
a slunci mává,
ta malá „koketka”,
je nedočkavá.

Sluníčko pozdraví,
svítí jak bílá paní,
ten kvítek „mrňavý”,
nás vábí k milování...

Balada o rozbitém záchodu

Mámo, táto, průser tu je,
záchod zase nesplachuje.
Jakpak já si poradím,
kam se asi vykadím?

Mámo, táto, už to mám!
Už vím, jak to udělám.
Na židli si vylezu,
vykadím se do dřezu.

S lejnem v dřezu nelze žít,
musí se ňák rozložit,
vždyť jsem chemik, žádnej vůl,
zkusím na to nejdřív sůl.

Nejde mi to, mámo, táto
- je tam pořád stejné bláto.
Musím zkusit látku jinou,
poleju to kyselinou!

Už to mizí jako mraky,
hovno je pryč! A dřez taky!

Načítám příspěvky