D

David Horák

Jaká krása!

Srdce jásá,
jaká krása!
Lásku cítím,
já se vznítím!
Moc si libuji,
protože miluji!

Černá realita

Těšil jsem se, jak narůstá mi
na rukou svalovina,
osud mi však štěstí nepřál,
je to rakovina!

Kouzelná moc

Mít kouzelnou moc,
propít celou noc
a ráno chlastat dál,
co bych za to dal.

George W. Bush

Šel kolem mě Bush,
tak jsem vytáh nůž.
Radši jsem ho ale nechal,
tohle už by nevydejchal.

Sluníčko svítí...

Sluníčko svítí,
měsíček bledne,
já na Tebe myslím
v noci i ve dne.
Tak těžko je mi bez Tebe
a dlouhý zdá se čas,
kéž bych byl u Tebe
a líbal Tvou tvář!

Jen a jenom!

Jenom s Tebou to má smysl žít,
jenom s Tebou chci na tom světě být.
Jsi můj sen, který se stal skutečností,
jsi můj den, ve kterém jsi samozřejmostí.
Miluji jen Tebe,
to je mého srdce znamení,
miluji jen Tebe,
a nikdo jiný na světě pro mě není!

Láska, touha a cit

Slovy lze těžko vyjádřit
lásku, touhu a cit.
Lepší je Tě tu mít,
obejmout a políbit.

Další hradní pijatika

Znovu ve vší parádě
Zeman chlastá na Hradě.
Nese se zimním večerem:
Drahoš prohrál s Becherem.

Těžké časy

Povoz mě, má milá, trošičku
na invalidním vozíčku.
Nechť pokochám se skleněným okem,
jak bílé mušky letí nad potokem.

Pohlaď mě kopýtkem po hlavě,
polib mi lýtko hnisavé,
vždyť láska, to je cit mocný,
nevadí, že jsme malomocní!

Srdce romantika

Moje srdce romantika
jak nějaká bomba tiká,
kdykoliv kolem prochází,
jen ona mi už teď schází.

Zlobení

Sedí táta na písku,
volá: Kruci, Matýsku,
tohlento hodný chlapec nedělá,
nechat se sežrat od rotvajlera.

Tísňové volání

Přepadení, přepadení,
volá z banky úředník,
v telefonu to zapraská,
za chvíli je na cedník.

Tolik jsem v naši lásku věřila...

Tolik jsem v naši lásku věřila
a na Tebe se každý den těšila.
Však Ty jsi už přestal psát...
Ne, nebudu si stále lhát.
Ty mlčíš a já utírám slzy.
Zklamal jsi mě příliš brzy.
Snad chyby, co byly mou vinou,
mrzí mě, že kvůli tomu si najdeš jinou.
A tak zlomené srdce budu malovat
pro toho, kdo mě už nebude milovat...

Zapíchnutý manžel

Zapíchla jsem manžela,
byl na mě moc hrubý,
to se přece nedělá,
prodávat mě v Dubí.

Elegantní kanibal

Lidožrout saku uvykl
a zakoupil si bicykl,
vymoženosti ocenil,
jídelníček však nezměnil.

Za družné besedy vzájemné,
šelestu listí a proutí,
docela klidně se vzájemně
žrali dva lidožrouti.

Kolikrát jsem slyšela

Kolikrát jsem slyšela větu Mám tě rád,
věřila jsem jí...
Teď si však říkám,
jak sladce si umí lidi lhát...

Hlemýžď

Hlemýžď ztratil ulitu,
u cestičky bulí tu.
Hledá, kde jen může,
vždyť pletou si ho
s plžem.

Pamatuj

Jen tři slůvka v srdci měj,
miluj, čekej, odpouštěj...

Láska se vytrácí

Láska se vytrácí,
srdce ti krvácí,
zradil tě ten,
co byl tvůj sen,
ale šanci máš,
vše překonáš.

Čarokrásná

Déšť padá na tvou tvář,
oheň v očích máš,
jsi moje čarokráska
a v mém srdci je láska.

Maminčina rada

Nesmíš třískat holou pěstí
dědečka a babičku,
oni mají tvrdé kosti,
rozbil by sis ručičku.

Zkouška žiletky

Zkouší malá Anetka,
co dokáže žiletka.
Už ji těžko sevře v hrsti,
uřízla si všechny prsty.

Přecházení

Šel dědeček do tabáku,
musel přejít cestu,
spad pod kola náklaďáku,
má červenou vestu.

Pane...

Pane,
moje šaty jsou slušně vychované,
proto se vašim rukám brání
při svlékání.

Milá paní,
i mé ruce mají vychování.
Jen nevím, co to s nimi udělá,
až vaše šaty budou bez těla.

Harfa

Noc stvořená pro líbání dívčích rtíků,
žádné rtíky k zulíbání,
jen hvězdy zářící na místa odpočinku
a plno hladové touhy v srdcích nešťastníků.
Bolest srdce přichází po cestě lásky,
cit se slepý zdá a srdce hoří nadějí.
Slyším kapky útěchy v dáli,
tak prosím, nesmutni,
jen Tvůj smích,
jak tóny harfy zní.

Láska na první pohled

Oči se jí leskly, vlasy padaly na ramena,
když stála tam v celé své kráse, vzpřímená,
já hned jsem chtěl před ní padnout na kolena
a říct jí, co jsem zřel, že je má vyvolená.

Zavřené oči

Zavřené oči, máš, spíš!
O čem tak asi sníš?
O lásce věrné a nekonečné,
o velkém citu k jedné slečně.
O dvou tělech, co po sobě touží,
o srdci, co pro druhé se souží.
O marnosti času, co nemohou být spolu,
o touze snídat u jednoho stolu.
O noci probdělé při milování,
je to sen o nás a o našem přání!

Ztracená

Ztracená je láska moje,
nevím, jestli ji dál chce to srdce moje.
Utrpení je to bolestivé,
avšak moje sebevědomí pomalu roste.

Vím, že jednou přijde den
a já šťastný budu jen.
Ta pravá někde lítá,
je někde v dáli a to moje srdce svírá.

Den co den, noc co noc,
volám pána boha o pomoc.
Vyslyš touhy mé prosím,
vždyť jsi přeci náš hospodin.

Ta moc, co láska si říká,
omotá si tě a pak se tě zříká.
Umí hřát, umí píchnout,
dál už nevím a chce se mi kýchnout... :-)

Ať ze mě ten smutek rychle vypluje,
tohle moje srdce na hlas skanduje.
Ale v hlavě tě pořád mám,
nevím, co s tím dělat mám...

Chroust

Chroust mi vletěl do drdolu,
z vlasů chce teď na svobodu,
oba dva jsme zpocení
ze zoufalého bzučení.

Odhalené tajemství

Láska je odhalené tajemství,
největší životní vítězství,
jakého může člověk dosáhnout,
každý chce na její vlně plout.

Kapesníček

Kapesníky, kapesníčky,
nosíme tu každý z nás.
K použití, či na okrasu,
záleží to jen na vás.

Navoněné, s krajkami,
v kabelkách se nosí,
dámy jenom naznačují,
že si utírají nosy.

V kapsičce tu u saka,
když vyčnívají ven,
galantnosti u mužů,
doplňují jen.

Využití také máme,
v parném létě u vody.
Z kapesníku uděláme,
klobouček do pohody.

Malé, velké, vyšívané,
vždy se budou hodit nám,
máme kapsy na ně vždycky,
jsou to naše kapesníčky!

Masakr na zebře

Na přechodu pro chodce
drtí Tatra důchodce.
Byl to dědek, starý vůl,
blbec jeden neuhnul!

Ztráta kamaráda

Byl jsi kamarád,
kterého jsem měl tak rád.
Nikdy jsem nezažil,
aby kamarádství člověk tak rozzářil.
Chci vědět sám,
jaký posmrtný máš teď plán.
Lidem je tak smutno tohoto dne,
kdy odešel syn, bratr, kamarád, vnuk,
no prostě dobrej kluk.
Lítostí budou podzimní dny znít,
o tobě si už můžu nechat jenom snít.
Dnes jsem se tě ptal:
„Jak se máš a jaký jsi měl den?”
Ale bohužel to byl jen sen.

Noční výlet

Přes cestu šel zpitý brach,
nedíval se vpravo, vlevo.
Auto řídil doktor Cvach,
rozmáčkl mu slepé střevo.

Nepozornost

Tak jsem jednou okukoval
velkou díru před domem
a já vůl si pozor nedal,
zalili mě betonem.

Tlaková níže

Tlaková je dneska níže,
lidé mají k sobě blíže,
už, aby pršet přestalo,
všechny nás to naštvalo!

Stále prší, samá voda,
na majetku velká škoda!
Zaplavené sklepy domy,
po koruny také stromy.

Bahno všude kolem je,
ze sklepů se pumpuje.
Lidé jsou tak zoufalí,
vodáci jsou troufalí.

Občas svitu slunce vidno,
síly málo, šahá na dno.
Povzbuzení ze všech stran,
i pomoc přijde, přímo k vám!

Tak ten rozmar počasí,
zahrává si stále s námi,
až se pěkně vyjasní,
nad přírodou budem páni!

Léčba

Studeným obkladem
léčil si pár vředů,
našli ho nad ránem
zamrzlého v ledu.

Turisti

Šakalové nacházejí
mrtvol denně fůry,
po lidech, co podnikají
bez potravin túry.

Poddubák

Přikrytý listím
poddubák
se směje,
vítr ho schoval
před lidmi
do závěje.
Křik houbařů
pomalu vzdaluje se,
i on má rád
ticho
jako všichni
v lese.
- Dnes radost má,
že ho nikdo
neuříz!

Moudrá babička

Věděla už babička,
že mít svoje vajíčka
základem je úspěchu,
pak si dělej neplechu,
celá Evropská unie,
na to tě užije!

Divný skin

Když jsem šel z kina,
potkal jsem skina.
Problém byl v tom,
že to byl Rom!

Oprava plynu

Starý děda v domku,
opravuje plyn,
zapálil si fajfku,
je z něj Gagarin.

Nenávidím, protože jsou jiné...

Nenávidím, protože jsou jiné.
Nenávidím, protože jsou svině.
Nenávidím, protože znají má tajemství.
Nenávidím, protože předstíraly přátelství.
Nenávidím, protože žárlí na mou odvahu.
Nenávidím, protože plivou na mou povahu.
Nenávidím, protože se skrývají za masky svých přetvářek.
Nenávidím, protože si v sobě neumí udělat pořádek.
Nenávidím, protože se lísají.
Nenávidím, protože mé srdce pak udají.
Nenávidím sebe, protože jsem byla slepá,
a proto teď mé srdce pomalu prchá...

Valentýn

Bližnímu svému lásku dát,
být s ním a jeho milovat,
květinu přinést, pár hezkých slov,
či snad jenom v básničce pár slok.

Ztracená duše

Až opět zahlédneš naši hvězdu, jak na nebi bliká,
to je jen má duše, jenž skrz ni dýchá.
Ztratila jsem ji za svou chybu,
za nedbání svého slibu.
A až mi jednou odpustíš a uvěříš v lásku mou,
snad si ji pak zasloužím
a splyne s duší tvou.
Na ten jedinečný okamžik si počkám,
nevím však, zdali se ho ještě dočkám...

Načítám příspěvky