Vodácká idylka

Políbil ji na pramici,
až jí oči zjihly,
pak ji hodil do Vltavy,
na krk přidal cihly.

První a poslední

Jsem první a poslední,
zážitek nevšední,
který ti život dal,
staré mosty spal.

Jsi šíp, co mi probodl srdce,
jsi provaz, co mi svázal ruce.
Jsi oheň, u kterého se hřeju,
jsi ta, kterou si z celého srdce přeju.
Jsi voda, kterou musím pít,
jsi ta, bez které neumím žít.
Jsi má láska jediná,
jsi má touha nezměrná.
Jsi ta růže nejhezčí,
pro mě jsi ta nejlepší.
Každý mi teď závidí,
jak jsi skvělá, má nejdražší.

S láskou se vznáším

S láskou se vznáším,
jsem jako v nebi,
nevěru však nesnáším,
z ní na blití je mi.

Jen pro tebe - však ty víš

Zavřel bych oči
a viděl bych tebe, jak vypadáš,
jelikož miluji tu zář,
co z tebe vyzařuje.
I když už jseš s jiným dlouho,
nemohu uhasit tu touhu,
co nosím denně v srdci,
i když mě občas bolí
kvůli tomu, že jsem nemohl být déle s tebou.
Ale ta touha ve mně stále hoří
a vím, že nezmizí jen tak hned
tenhle cit, který k tobě cítím mnoho let.
I když mě nebaví mnoho psát,
však nestydím se tě milovat.

Zapomínání

V omamné vůni šeříků,
pod bobulkami vína,
na hebkých dlaních měříku,
se krásně zapomíná.

Neúnavně si řeka proudí
a píseň ptáků je líná,
tam, kde i motýli odvážně loudí,
se krásně zapomíná.

Ach bože, ta krása, to ticho a klid!
Jen včelka si na kvítek sedá...
Tady se krásně dá doufat a snít,
ale zapomenout se nedá...

Splašené Vánoce

Štědrý večer nastal,
Ježíšek zas chlastal,
to byla jízda.
Sobi se splašili,
div někoho nezabili,
Ježíšek si jen hvízdá.
Ale na konec
zazvonil zvonec,
dárky v pořádku dorazily.
Nesem vám novinu,
Ježíšek má kocovinu,
hlavně že děti šťastné byly.

Mikulášská přísaha

Už nebudu zlobit,
na housle budu chodit,
budu si plnit úkoly
a řádně chodit do školy,
to na mou čest slibuju
a za nadílku děkuju.

Jsi moje noc a...

Jsi moje noc a
Jsi můj den
Jsi moje volání o pomoc a
Jsi můj nejkrásnější den.
Jsi můj medvídek v bezesných nocích.
Jsi vzduch, který dýchám.
JSI PRO MNE VŠECHNO...

Ticho

V uších stále znějí tvoje slova
Že už nikdy se neuvidíte znova
Stojím naproti tobě netečná
Vím že musím být statečná

Oba jsme věděli že to přijde
Že naše pohádka nás jednou přejde
Začalo to tichem kdy jsme neměli slova
A po dvou letech nastává ticho znova...

Miluji Tě čím dál víc

Miluji Tě čím dál víc,
hodinu od hodiny je to silnější,
bez Tebe už nebudu nic,
už nemůžu být šťastnější.

Milovala bych Tě,
i kdybys byl němý,
milovala bych Tě,
vždyť láska se na světě cení.

Mohl bys být slepý,
potichu mě poznávat,
klást jeden nesmělý dotyk za nesmělým,
prosím chtěj mě poznávat.

Můžeš být cokoliv,
ale vždy buď můj,
můžeš být kdokoliv,
tak prosím při mně stůj.

Nejsi slepý,
tak otevři své krásné oči.
Nejsi němý,
tak řekni, že pro mě se Tvůj svět točí.

Hodiny počítám,
kdy se tohle všechno stane,
už i minuty počítám,
kdy má ruka do té Tvé zase spadne.

Miluji Tě! Věř mi to,
v tomhle já neumím lhát,
řeknu Ti jen jedno,
lásku já neumím předstírat.

Miluji Tě...

Kvalitní stany

Pokud chceš kvalitní stan,
kup ten značky TALIBAN!

Vzpomínky jsou trvalejší

Vzpomínky jsou trvalejší
nežli květy nejkrásnější,
květy uschnou, uvadnou,
vzpomínky však zůstanou.

Poupě

On ji miloval, poupě jí daroval...
Poupě rozkvétalo jako jejich láska...
Vždy když spolu byli, v břiše motýli cítili...
Po nějaké době poupě uvadlo a zatratilo krásu,
a láska zmizela jako voda na klasu.

Srdce jako zběsilé

Moje srdce
bije jako zběsilé,
jen jeho chce,
láska nabírá na síle.

Potkala jsem svůj osud

Potkala jsem svůj osud,
já nepoznala dosud
takový žár,
jak když jsem tam byla,
jako bych snila,
když tam stál.

Slovo Miluji

Miluji, je slovo,
které ze všech koutů zní.
Mužů chci mít mnoho,
o tom každý sní.

Rozčarovaná

Pohledem do zrcadla vysvitlo slunce.
Zalita v moři barev utíkám do neznáma,
v páru očí již nejsem sama.
Vánku pošlu pohlazení
po rozbřesku probuzení
- vycházím snění v ústrety.

Medvídek

Už zase na tebe vzpomínám,
v náručí medvídka usínám,
tečou mu slzy po čumáčku,
ten borec by zasloužil do rypáčku,
asi cítí jak to bolí,
když někdo někoho tak zradí,
tak neplač, méďo můj,
utři očička a tiše se cul.

Láska je mi vším

Láska je mi vším,
teď už dobře vím,
že měl jsem si tě
mnohem víc vážit,
už se budu snažit,
protože miluji tě.

Jen pro něj tvé srdce bije

Když ti na někom záleží,
jen pro něj tvé srdce bije
a o nic jiného ti neběží
než o to, že ten člověk žije.
Potom to láska dozajista je,
tvoje srdce upřímně miluje.

Něco se děje

Cítím, že se něco děje,
tvé srdce mě nezahřeje,
vyhasl ten krásný cit,
co jsme měli navždy mít.

Vstávaj (z jižní Moravy)

Vstávaj ráno, Marijáno,
hned dostaneš našlaháno,
dávaj vajca,
vyplácaj sa.

Běžec

Křičel na mě tělocvikář:
Jedu na ty nohy!
Však nemá každý, kdo si zmyslí,
Zátopkovy vlohy.

Vodka

Hodky, hodky, doprovodky,
dejte aspoň litr vodky,
nedáte-li litr vodky,
dejte aspoň půl,
poblijem vám dvůr.

Nosorožec

Místo nosu roha má,
děsně rychle utíká,
kůži jako brnění,
záporák ale není.

Dá se s ním i pokecat,
jenom bys ho neměl štvát,
mohl by tě provětrat,
ale jinak má děti rád.

Lásku mi nikdo nevezme

Láska je mou zbraní
a spoléhám na ni.
Nikdo mi už nevezme
všechny ty chvíle líbezné.

Co jsem byla?

Dala jsem ti lásku, dala jsem ti sebe,
znamenalo vůbec to něco pro tebe?
Teď tu sedím v koutě, celá uplakaná,
a cítím se hrozně, hrozně moc sama.

Štěstí a smutek

Co je štěstí a co je smutek?
Štěstí je, když chybí smutek?
A smutek je, když chybí štěstí?
Jak mám ale najít štěstí, když mi chybí smutek?
A jak mám najít smutek, když chci jen štěstí?

Že štěstí prý krátce trvá?
A co smutek, ten proč je tak dlouhý
a v mém srdci dělá šmouhy?
V mém srdci jizvy, šrámy jsou,
ani jeho tlukot nedá mi vědět, kde přesně jsou.

ANO, štěstí možná krátce trvá,
ale v mém srdci dlouho přetrvá.
A že smutek dlouhý je?
Tím spíš se mi ze srdce vylije!

Štěstí není nikdy dost,
to ten smutek nám to připomene,
a my si pak vzpomeneme
- kolik štěstí ještě chceme.

Štěstí a smutek se sdílet musí,
když ani jedno oko není suchý.
Oči si štěstí - smutek sdílejí,
a řasy, ty slzy pohánějí.

Slzy štěstí - slzy smutku musí ven,
jinak v mém srdci usadí se jen.
A mohli by mé srdce utopit,
proto musí ven - druhým city nosit.

Proč nám vůbec tečou slzy?
Vždyť mi je stejně nevidíme,
ale přesto je ve své tváři cítíme.
Ale ten druhý je vidí hned,
až pak to cítí, ten náš
- smutek, štěstí, bolest, hněv.

Ať je to štěstí nebo smutek,
slzy to řeknou hned a chtějí skutek.
Jaký skutek mé slzy chtějí?
Třeba jen utřít, projevit soucit.

Nestyďte se za své slzy,
neboť nikdy nevíte, kdo vám je chce utřít.

Překvapení

Dostal jsem chuť na lahváče,
navštívil jsem ledničku,
to vám bylo překvapení,
našel jsem v ní babičku.

Nebeské vodopády

Déšť padá, déšť padá,
z myšlenky je jen nálada,
z nálady smutná déšť
a když už nepřátel není,
člověk sám na sebe padá!

Opilci v nočním vlaku

Dva opilci do nočního vlaku nastoupili,
náhle tváří v tvář muži v uniformě byli,
lístky si však nevzal: „Jsem námořník.”
- „No vidíš to, vole, vlezli jsme na parník!”

Ztráta

Láska je to, co člověk ztrácí,
láska je to, co se nevyplácí...
A ten, kdo miluje
- rozumu se zbavuje.

Řehtačka

Řehtačka je slyšet
po vesnici,
blíží se k nám
koledníci.
S dlouhou pomlázkou
hlasitě povykují,
za chvíli zazvoní,
výslužku připravuji.

Na houby nejdu

Na houby nejdu
bez nich se vobejdu
nepotřebuju houbaření
pro mě těžká práce není.
Z naleznutí hub nemám radost
vytváří mi to ale starost.
Zbytečnou námahu, stresu, nudy
musím rychle, rychle do hospody!
Co se týká hub a dobrý radosti
napadaj mě lysohlávky na zahnání starostí
jestli nějaký houbaření, tak to správný, veselý
jinak bychom se tou nudou věšeli.

Dokud ještě žijeme...

Dokud ještě žijeme,
dokud ještě dejcháme,
tak svý pivo pijeme
a k tomu si zpíváme!

Rostu, moje mámo

Život končí, začíná,
už jsem velký klučina!
Dávno nemám plínky Bobi,
dudlíky nejsou mé hobby.

Klidnou jízdu v kočárku,
vyměnil jsem za „kárku”.
Čas však plyne jako řeka,
dneska na mě školka čeká.

Než se, mámo, naděješ,
do školy mě povedeš.
Naučím se číst a psát,
potom půjdu studovat.

Nebudu mít doma stání,
časem najdu zaměstnání.
Pak zas, moje mámo zlatá,
bude ze mě „velký” táta.
Budeš chovat moje děti
a dívat se, jak čas letí.

Kdy najdu lásku?

Opřena o lampu
tiše tu rozjímám,
o lásce, která je
prý krásná a bláznivá.

Stojím na nároží,
tma se mě dotýká,
celá rozechvělá,
snad proud mnou
protýká.

- Kdy najdu lásku,
sebe se ptám,
ač léta běží,
já ji neznám.

Proč mám srdce kamenný,
chladný, jak dláždění,
když lásku prostírá,
ten koho nevnímám?

Proč mám srdce ohnivý,
pohled, tak vášnivý,
když on mě nevnímá,
hned hořím, hned zhasínám?

- To není láska,
je to jen klam,
vždyť druhý den nevím,
že byl, jen se zdál.

Chtěl bych říct tolikrát...

Chtěl bych říct tolikrát
té dívce: Mám tě rád...
Však ona si mě nevšímá.
Chtěl bych já kolikrát
té dívce své srdce dát...
Však ji zřejmě nezajímá.

Malý žlutý míček

Malý žlutý míček
má na bříšku flíček.
Že nemá míč břicho?
Tak už jsem ticho!

Jak to tak může být

Myslím na tu jedinou...
co nebude nikdy mou...
proč dopustil to svět...
Chtěl na rukou jsem ji nosit,
něhou jí víčka orosit,
však odvál vítr ten květ...

Lásku v sobě mám

Lásku v sobě mám,
to vám povídám,
že být šťastnější
při vůli nejlepší
člověk nikdy nemůže,
svět je voňavá růže.

Co je láska

Jak já se v lásce vyznat mám,
když se mi líbí každý, koho znám.
Ten, tamten a zase ten,
nevím, koho mám vyhodit ze srdce ven.

Chtěla bych umět psát básně...

Chtěla bych umět psát básně
Stejně jako Ty
Abych Ti vyjádřila jasně
Že o Tobě nemám pochyby
Jsi kouzelný muž
Pro kterého jsem hlavu ztratila
A ač se to někdy nezdá
Ráda bych Ti Tvou lásku vrátila
Myslím na Tebe před usnutím
A vlastně celý den
A přeji si, abychom byli spolu jen
Miláčku :-*