T

Tomáš Dvořák

Líbám tě v duchu

Miluji tě, miláčku,
no prostě, čumáčku,
líbám tě v duchu,
od ucha k uchu.

Když máš rád

Když máš někoho rád,
utrhni větvičku,
dej své milé hubičku,
rozkvete na to tata
a bude tě mít za to ráda...

Zešedivělá láskou

Láskou jsem zešedivěla,
kdybych to dřív věděla,
nikdy bych se za ním nehnala,
něco mnohem lepšího bych dělala.

Magické oči

Viděl jsem oči,
kolem kterých se svět točí.
Teď vidím je pořád před sebou,
snad kroky osudu mě k nim zavedou.

Žvýkačka

Vytahuje se,
co může,
na kdekoho
lepí.
Někdy je
to bublina,
co miluje
děti.

Moje srdce

Mé srdce tě po letech zase má,
teď už tě, lásko, ono nepostrádá,
moje srdce veliké je,
už bije jenom pro tebe,
pro tebe se rozbušilo,
vyhrál jsi ho, dobře ti to dopadlo,
moje srdce se jen tak rychle nezamiluje,
ale pro tebe už dlouhá léta bije,
v hlavě už jsem tě neměla,
v mém srdci jsem si vzpomněla,
srdce moje se zase po letech rozbušilo,
ono už se tenkrát pro tebe rozhodlo,
dostal jsi moje srdce po druhé,
pokračuj tak dál, ať bije,
bije teď už jenom pro tebe,
srdce moje je tvoje,
a to tvoje bije pro mne.
Navždy už to mé srdce jen pro tebe bije.

Santova štreka

Jede Santa na saních,
vpředu, vzadu, všude sníh,
štreka ho čeká ještě hezká
a to mu nefunguje GPSka,
ocitl se na tenkém ledě,
s dárky to vypadá bledě.

Chodí kolem Mikuláš

Mikuláš teď kolem chodí,
na lidi má metr dvojí,
musíš býti hodná hodně,
aby bylo dárků hojně!
Jinak pytel otevře se,
čert už si Tě v peklo nese!

Vzpomínám, jak blízko jsme...

Vzpomínám, jak blízko jsme byli,
když se naše cesty propojily.
A nenávist v lásku se změnila náhle,
tak jako když kometa spadne.

Srdce mé teď tvoje je,
jsem dívka, co tě miluje.
Možná uběhly měsíce nebo roky,
já stále slyším tvůj hlas, tvé kroky.

Miluji tě jako slunce nebe,
miluji tě víc než sebe.
Miluji tě jako růže květ,
miluji tě, jsi můj svět.

Hodky, hodky, doprovodky

Hodky, hodky, doprovodky,
dejte aspoň litr vodky.
Nedáte-li litr vodky,
dejte aspoň na tácku
natočenou dvanáctku.

Pro Kristýnu

Láska nečekaně mě zasáhla přímo do srdce.
Tím zásahem něco pěkného ve mně vykvetlo,
co už dlouho nikdo neviděl.
Naše láska zatím jen kvete,
co bude dál, to rozhodne svět.

Pizza

Sýr se roztéká,
těsto dopéká,
sbíhaj se sliny.
Zelenina, salámy,
velká rozkoš před námi,
každý kousek je jiný.

Hody, hody do vodičky

Hody, hody do vodičky,
viděl jsem tam tři rybičky,
nemáte-li rybičky,
vypiju tři rumíčky.

Epigram 1

V Brixenu ti Měsíc kývá,
tak se neboj, milý brachu.
V Orlíku se nepohřbívá,
můžeš psáti beze strachu.

Od neznámé

Krásné oči máš,
tak proč se na mě nedíváš??
Ani nevíš, že existuju,
a já tě tak moc miluju!!!

Kdo má v malíku čarodějnou...

Kdo má v malíku čarodějnou literatůru,
ví, že dnešní noci se vydají na túru
ze všech koutů světa nejošklivější babice,
nastartují košťata a frrr... jsou přeci Čarodějnice!

Netuším, co se to děje

Netuším, co se to děje,
z očí mi slzy stékají,
ale moje srdce se směje,
nepochopí ti, co neznají.

Když ho vidím

Když HO vidím,
je mi líp.
Chci jeho krásné rty
políbit.

A chci poznat jeho duši,
proč mu to tak hrozně sluší?...

Pomlázka

Střapatá.
Pružná.
Dlouhá.
Do copánků
spletená,
z vrbového
proutí,
pomlázka,
když šlehne,
ohne se
a kroutí.
Jen jednou
v roce
je veselá.
Pak skončí
v koutě,
nebo
na smetišti
vyhozená.

Vzpomínání

V zajetí myšlenek,
nevnímám čas,
bojím se vzpomínek,
na které jsem stále víc sama.
Přicházejí nepozvány,
jedna za druhou,
zanechávají za sebou rány,
bolavá to místa plná slz.

Snažím se uniknout
ze všech svých sil,
nejde však zapomenout
na to, kým jsi mi byl.
Denní světlo ani noční tma,
nic nepomůže mi,
na všechno jsem sama,
i na trápení.

V zajetí myšlenek
vlastních,
na tebe vzpomínek
až moc krásných,
cítím se tak prázdná,
jako bez života,
i když dýchám,
bez tebe jsem mrtvá.

Jsem jediná normální?

Z mojí třídy jsem jediná normální,
s ostatními mlátí změny hormonální.
Učitelce je to jedno,
řve na mě: „Ty jedna dutá bedno!”

Volba PReziDenta

Člověk... pán tvorstva... z něj hromádka popela
z kremační pece do volebních uren
Jago leč není jen figurou z Othella
pošle nás do kelu... nehne ni brvou
kremace namísto demokracie
voliči smutně se na hlavě drbou
nezvracet nad hlavou státu... ať žije
na pohřbu ať zahrajou Duran Duran

Krutá hra

Osude, mám z tebe strach,
tak nech mě už bejt,
zahrál sis se mnou,
tak co na mě vidíš?
Do země zašláps mě,
zatlouk jak nejt.
Mé slzy neuvidíš!

Stačí jenom říct

Všechno bych ti z lásky dal,
stačí jenom říct,
takhle sám už nechci být dál,
snad budeme víc...

Něco končí a něco začíná

Něco končí a něco začíná,
každá láska je jiná,
já chtěl ji a ona mě nechtěla,
dlouhého trvání naše láska neměla.
Však musím s jistotou říct,
že neměnil bych zpětně nic,
ty krásné dny a společné noci
zanechaly ve mně nezapomenutelný pocit.

Mnohem, mnohem víc

Mnohem, mnohem víc,
než dokážeme říct
láska toho nabízí
a kdo plody nesklízí,
ten zdravý rozum nemá,
láska je tak nádherná!

Svět se stal pro mě snem

Svět se stal pro mě snem
počínaje zázračným dnem,
kdy jsme na sebe narazili
a poprvé jsme se políbili...

Z básně „O mém srdci”

Jsi pro mne, Verunko, navždy růží sněhobílou,
jsi nejkrásnější z růží a mojí vílou,
já po zásluze se cítím na louce rozkvetlé osamocený jako keř,
a já Ti opravdu nechtěl nikdy ublížit, prosím věř,
já na Tebe neustále myslím, nechtějí ustoupit ty chvíle,
a já to ke svému štěstí mám víc než míle,
voňavoučké léto se k mému nitru neústupně blíží,
a srdce mé Tvoji krásu na paměti neustále zhlíží,
poprvé, když jsem Tebe spatřil, sluníčko mé vřelé,
byly mé pocity v srdci láskou skvělé,
a poprvé, když jsem Tvé úžasné rty políbil,
Tvůj něžný pohled lásky se mi při polibcích zalíbil,
od chvilenky, kdy miluji Tě, koukám vedle sebe,
kde vidím, sluníčko, Tebe jako nebe,
„Miluji Tě,” mám v duši své od lásky větu,
a že miluji Verunku, chci říci celému světu!

Ztráta

Bez lásky se nedá žít,
život ztrácí smysl,
láska už se nedá vrátit,
smutná je má mysl.

Věc na chlapy

Tohle není žádný kec,
poradím vám dobrou věc
- stáhnout mužům kaťata,
nakopnout jim varlata.
Každý den každá z nás může,
tam nakopnout jednoho muže.

Na dobrou noc

Až půjdeš večer spát,
sen krásný nech si zdát,
že na světě je někdo,
kdo tě má strašně moc rád.

Jak se to jen stalo

Jak se to jen stalo,
že lásky je tak málo
v nás,
až mi po zádech běhá mráz...

Dýchám štěstí

Štěstí dýchám dnem i nocí,
kdykoliv jsem v jeho moci,
tak hrozně moc ho ráda mám,
že bez něj už ani ránu nedám.

Na konci prázdnin

Prázdniny se uchylují,
maliny se černají.
Dva školáci na kolejích
sladké plody sbírají.

Slabý vánek fouká.
Slyšíš? V dáli vláček houká.

Přejel děti ve chvíli,
prázdniny jim skončili.
Všechno zlé má i své dobré,
už nemusí do školy!

Štědrý den

Jen jednou do roka,
přichází Štědrý den,
s klidem a pohodou
každý je spokojen.
Rodiny schází se
v ten den zas pospolu
ke štědré večeři,
zasednout u stolu.

Denní shon po roce
najednou není
a běžné starosti,
jsou v zapomnění.
Jen klidná nejsou
očička dětí,
dá se z nich vyčíst
jejich napětí.

Zda splní Ježíšek
všechna ta přání,
až zvonkem zazvoní
znenadání.
Jakmile zazvoní,
běží pod stromeček,
aby tam našly si
toužený dáreček.

Fotka

Ráda ti svou fotku dám,
pěkně rostlou postavu mám.
Moje fotka trochu poodhalí,
to, co doma nemáš k mání.

Předvánoční sněžení

Vločky se chumelí,
jsou na domech i stromech,
lidé domů spěchají,
nesou si vánoční stromek.
I na něm už je sníh.

Všude bílo

Bílá obloha, bílá zem
- žádnou paniku, to není sen.
To Vánoce už nadešly,
snížek s sebou přinesly.

Mikuláši, dej mi nadílku

Andělíčku, andělíčku,
opatruj mi mou dušičku,
přimluv se za mě u čerta,
tluče se mnou puberta.
Místo uhlí, Mikuláši,
nadílku mi dej,
slibuji, že polepším se,
budu hodný, fakt nej.
Když zůstanu naživu,
potřebuji výživu.

Cítím

Cítím tvé rty,
cítím tvé dotyky,
cítím vše, co hřálo nás,
když jsme se smáli
a lásku si užívali.
Ztrácím teď vše,
co jsem kdy milovala.
Tebe...

Jen pro tebe

Rozkvetlá konvalinko, květinko v lesní zahrádce,
když říkáš mi Pavlínku, zní to tak líbezně, tak sladce.
Srdíčka nám buší divoce a utišit se nedají
a naše roztoužené dušičky se v širém světě hledají.

Miluji tě, miláčku, lásko, proč skrývat své pocity,
chybíš mi a cítím se jak hrnek kávy vypitý.
Chci tě milovat a líbat jen tak v Evině rouše,
ale něco mě hryže, něco mě krutě kouše.

Hryže a kouše mě mé vlastní svědomí,
co to je za pocit, to se nikdo nedoví.
Milovat tě něžně v lesních houštinách,
cosi mně však svazuje tělo, je to snad strach.

Strach z nového, strach z neprobádaného světa,
miluj mě, to byla tvoje nejkrásnější věta.
Žár lásky hřeje a pálí čím dál víc,
a já bych ti chtěl tolik krásných slov říct.

Slova plná lásky, něžných a čistých citů,
chci ti je stále opakovat, od soumraku do úsvitu.
Miluji tě, lásko, to nejsou slova planá,
ta slova jsem ti říkal, když jsi ještě byla panna.

Chci cítit tvůj dech a něžnost tvých doteků,
to je vše, odcházím a je mi do breku.

Sváteční kytice

Tu máš kytku,
ty dobytku,
k Tvému svátku
na památku.

Děkuji Ti, dítě, vřele,
strč si kytku do p...

Pokušení

Pohlédl jsem do tvých modrých očí,
najednou se se mnou celý svět točí.
Půda pod nohama se houpe,
možná se ti to zdá příliš hloupé.

Také nerozumím svým citům,
však najednou cítím, že jsi tu.
Jsi tady, hned vedle mne,
až na zádech z toho zebe mě.

Cítím, jak mé rty dotýkají se tvých,
tiše se modlím, aby to nebyl hřích.
Však i kdybych měl v pekle skončit,
vím, že od tebe nechci se už odloučit.

Dvě srdíčka

Dvě srdíčka vedle sebe,
přes ně bílá páska.
Ať nám nikdy neuvadne
naše věrná láska.

Schováni stínem

Schováni stínem,
živí se splínem,
nikdo o nich neví,
co jsou za stvoření...

Načítám příspěvky