Oči slzami zalité

Oči slzami zalité,
nevím, proč do mě pálíte,
co jsem já komu udělala,
lásku jsem akorát rozdávala...

Někdo kdysi pověděl mi, že...

Někdo kdysi pověděl mi, že láska je jako sen,
tak poraďte mi někdo prosím, jak z toho snu ven.
Chtěla jsem být tvou hvězdou a abys mě měl rád,
„Já tě ale nemiluju,” už řekls mi to desetkrát!
Přátelství je hezké, ale nad lásku není.
Snad věštec poradí mi, jestli názor tvůj se změní.
Tak trápím se tu, trápím a přibývají vrásky,
i já snad někdy pochopím ty šálivé hry lásky!

Život je krásný...

Život je krásný,
když slunko hřeje
a nebe je jasný,
déšť zalévá zprahlou zem
a pak je tu zas krásný den.

Když na podzim listí padá,
pavouk babí léto spřádá,
podzim už se mění v zimu
a přináší nám velkou rýmu.

I když padá sníh,
neb všude je jasno,
ve dne odráží se dětský smích
a v noci zraje krásno.

Na jaře už všechno taje,
teplý větřík zlehka vane,
až poupátko pohladí svým dechem,
obalí se krásným květem.

I když jsou tu kruté časy,
život stojí za to,
ale pamatuj si,
že život, jaký v osudu máš,
si ty sám uděláš.

Jsi polovinou mě

Jsi polovinou mě,
tak krásné to je,
že tě můžu mít
a za ruku jít...

Lásku nesmíš vážně brát...

Lásku nesmíš vážně brát,
zradí srdce častokrát,
a věrnost, kterou slíbil ret,
zmizí jak kouř z cigaret.

Jsme jenom ty a já

Když ráno slunce vychází
a první paprsek pohladí moji tvář,
já cítím tvoji ruku,
když vidím měsíční zář,
já vidím v něm tvoji tvář,
a padající zářivá hvězda na obloze
svým žárem nakreslila srdce
a napsala: Jsme jenom Ty a Já...
Miluji Tě.

Bez cíle

Bílá labuť v moři černých rán,
jako baletka bruslí sem a tam,
bezduše hledajíc cestu ven
- není to pouhý sen?
Ne! Nastává nový den.

Kdyby mi šanci dala

Kdyby mi šanci dala,
královna světem znavená,
ukázal bych jí do rána,
co pravá láska znamená.

Lipánek - lepidlo

Lipánek dobrý pro papání... cože?
Dneska jsem s ním přilepil nože!
Je to extra lepidlo,
vážně dobrý, dobře to dopadlo.

Nenapravitelné příkoří

Osud nám nevrátí,
co kdysi vzal.
Vrací jen vzpomínky,
bolest a žal.

Noc

Je těžká jako naše viny,
jak den, když prodlouží se stíny,
ukrytá v srdcích, která poztrácela víru,
v korálkách rosy, v křídlech netopýrů.

Óda na alkohol

Aby se nám dobře žilo,
nesmí chybět pivo, víno...
Aby člověk zahnal bol,
potřebuje alkohol...

Ať žije slivovice!
- Bez tebe už nikdy více.
Vzýváme tě, rume,
bez tebe nic nebude.

A tak pijme jako diví,
dokavaď jsme ještě živí,
užívejme každé chvíle,
s alkoholem je vždy mile.

Zajíc na suzuce

Jede zajíc na suzuce,
bouchačku má v každý ruce,
je to ušatý rabiát,
nechtějte ho, lidi, štvát...

Proč, lásko

Proč jsi mě opustil,
co jsem ti udělala?
Můj cit upřímný byl,
měla jsem tě moc ráda...
Kde jsi, lásko, teď,
kam tvé kroky jdou?
Proč postavils zeď
a necháváš mě samotnou...

My strach z čerta nemáme

My strach z čerta nemáme,
rejstřík si totiž hlídáme,
aby na nás nemohl,
Pepík mu ho radši šlohl...

Upocenec

Letí Ježich v kožichu,
potí se jak ve sporáku,
hlavně zůstat potichu,
aby nedostal do čumáku.

Nemám nikde stání

Nemám nikde stání,
myslím jenom na ni,
že před chvílí tu byla
a potom mě opustila...

Léto odlétá, podzim přilétá

Léto odlétá,
podzim přilétá,
kluk už dráčka chystá,
aspoň zima není,
když se všechno mění,
a to podzim vážně umí.

Nejlepší na světě

Nejlepší na světě je láska,
nejstarší hry jsou na city,
největší naděje je sázka,
nejvíc jsi pro mě prostě ty!

Okamžik

Je to chvilka,
co jsi odešel,
na papíře prázdná linka,
smutný večer nadešel.

Proč jsi se na mne tak díval,
po ruce mě hladil,
na rty mě líbal
a pak se ve tmě ztratil...?

Co teď dělat mám?
Bloudím sama tmou.
Buď mým,
já chci být jen Tvou...!

Nejkrásnější čas Vánoce

Nejkrásnější čas,
Vánoce jsou v nás,
ta myšlenka vzkvétá
už dlouhá léta
a každý rok překvapí,
když Štědrý den přikvapí.

Když jdu spát, tak myslím na...

Když jdu spát, tak myslím na tebe.
Je to lepší než se dívat do nebe.
Jsi totiž krásnější než jakákoliv hvězda.
Doufám, že žádnému jinému se o tobě nezdá.
Ležím tu sám, v mé malé posteli.
Chybí mi osoba, která se ke mně přitulí.
Možná jsi to ty. Možná taky ne.
Co je skryto, to ať skryto zůstane.
Usínám s krásným pocitem v hlavě.
Doufám, že podobně myslíš i ty na mě.
Přeji ti dobrou noc a sladké sny.
Doufám, že budou stejně krásné jako mé.

Bez názvu

Skaliska kolem a dokola
Toužebně vzhlížejí
Snad
Snad ruka tvá najde tu moji
Tvé prsty pohladí
Tvé prsty obejmou
A mé srdíčko se zachvěje
Slastí bezednou
Přivřou se víčka má
Vidím ruce tvé
Pocit nádherný
Vzdouvá srdce mé
Však doteky kde?
Struny broukají tóny lásky
Nešťastné
Tak nešťastné

Podzim / jeseň

Šumím Ti ve vlasech
a jaro ani nedokvetlo v lících,
nebojím se ozvěn,
podkovy uvádím do rozpaků,
šumnými potůčky v ulicích
nezavřou mne do stěn.

Štětcem daruji výdech i nádech
z kyprých bran a mích
v barevném stínu změn.

Svým kratičkým zůstanu,
pozorné bělmo laskám,
z tepla padám Ti
do snů odkvetlých jmen.

Já nekrákorám,
bez tance barev nepadnu,
v pozítřku právě klíčím,
obnaženými prsty
jeseň protkala se podzimem.

Pohlaď si mne
a já ulice a stráně rozvlním,
všechny listy popsané
dnes k nohám Ti kratochvílím.

Mám lásku - jsem v kleci...

Mám lásku - jsem v kleci
Mám domov - a přeci
Láká mě do dáli jít
Mám práci, co nechci
Jsem v zemi, kde nechci žít

Věčná to píseň labutí
Věčný můj tichý pláč
Co mám, mi není po chuti
Co jsem to vůbec zač
Být mě tu přec nikdo nenutí
Všeho se můžu vzdát
Jsem vzdor, jsem boj, jsem rváč

Rathovy „kouzelné” rekvizity

Já nechávám si v noci marně zdát,
že kouzelný koberec mám jak David Rath.
A pod ním, když se vrátím domů,
najdu pár pěkných milionů.

Já chci mít kouzelnou krabici,
kde sedmička „je jiná” - místo vína
a s nevinným úsměvem na líci,
vím, že po téhle nebude kocovina.

Já bych měl, lidi, hrozně rád,
koberec, co vlastní David Rath,
a bez „úplatků a podvodů”,
přilepšil bych si k důchodu.

Kapka

Když padá ráno kapka rosy
- končí jedna noc.
Když stéká slza z dívčí tváře
- umírá jedna láska, jeden sen.

O zvířátkách

Chcípla myška, chcípl pejsek,
chcípla liška, chcípl rejsek.
Chcípl slon a chcípla ryba,
snad se někde stala chyba.
Chcípla všechna zvířátka,
to je hezká pohádka!

Lásce se nikdo nevzpouzí

Lásce se nikdo nevzpouzí,
krása, kterou probouzí,
omámí i studený kámen,
s pochybnostmi je ámen.

Náš Spasitel

Vzduch nám voní,
slunce hřeje
a nás těší paprsky lásky
našeho Spasitele.

On nás zachránil
z temnoty hříchu a smrti,
díky Jemu už nebudeme
navždy mrtvi.

On je živ, i my jsme živí
a mnozí lidé se nám diví.
- Boha přece nevidíte!
Že je tady? Jak to víte?!

Vždyť je všude mezi námi,
nevidíte, že je s námi?
Nosíme Jej v srdci svém
a velmi moc Ho milujem!

Zlatovlásce

Bezcílně bloudím světem,
ať leden je či květen,
myslím jen na tu, co vlasy má zlaté,
chci vykřiknout: Má paní, tady mě máte!

Setkání s andělem

Když den potkává se s večerem
a sluneční paprsky vystřídá měsíční svit,
já setkávám se se svým andělem...
Co krásného bude se dít...?

On tiše ke mně promlouvá,
jeho hlas mi v uších zní.
Vše zlé do dálky odplouvá,
má duše i mé srdce už sní.

Na okamžik ulehne ke mně na polštář
a svým křídlem mě přikryje od hlavy až k patě.
Jen letmo zahlédnu jeho tvář,
ten pohled říká... Miluji Tě!

Ráno, když probudí mě den,
já beru do ruky snář...
Chci znát odpověď na ten zvláštní sen...
Čí byla ta krásná tvář?

Probírám se slovy sty
a hledám, co vlastně vím.
Lásko moje, ten anděl jsi Ty!
O Tobě já každou noc tu sním!

Moudří blázni

Jenom ten, kdo sám se bláznem prohlásí,
odznak moudrosti vbrzku získá si.
Kdo však za chytrého má se jedině,
dozajista patří k bláznů družině!

Jsi!

Jsi květina kvetoucí na louce,
jsi květina, která mi svým tvarem
připomíná planoucí slunce.
Jsi pro mě velká něhota,
jsi ten, bez kterého si nedovedu
představit zbytek svého života.
Když jsem s tebou,
taji jako vločka sněhu,
jsi ten, který ve mně probouzí něhu.

Jen kvůli Tobě

Moje srdce i ústa stále mlčí,
slova jen těžko přicházejí.

Bojuji se sebou každou minutu,
jak Ti jen říct, že chci být s Tebou?

Každá hodina, každá minuta, každý den
je bez Tebe, tak ubíjející.

Jak se chovat, že k Tobě nic necítím?
Je to čím dál těžší.

Čím víc chci, tím méně se tomu mohu vyhnout.
Nesnáším, co tam uvnitř cítím.

Chci najít slova, jak ti vše říct,
ale bojím se Tvé odpovědi.

Stále nevím, jestli cítíš to samé,
a tak mé trápení pokračuje dále.

Možná čekáš, co nakonec Ti řeknu,
možná mě máš taky plnou hlavu.

Je záhadou, jaké kouzlo jsi na mě použila,
co se mnou jen Tvá přítomnost pokaždé udělá.

Jen ty jsi v mých myšlenkách stále
a ať se snažím sebevíc,
nedokážu to zastavit.

Vím, že jsi pro mě zakázaná,
ale jen se řídím tím, co mé srdce říká.

Nedokážu prostě bez Tebe být,
protože když nejsi se mnou,
cítím, že mi má druhá půlka srdce chybí.

Nikdo mě tak nezná, tak jako ty.
Nikdo mi nerozumí, tak jako ty.
Stačí jedno slovo a zbytek mé věty doplníš.

Nevím, co bude dále následovat,
já jen vím, že jsem do Tebe zamilovaná.

Znáš mě, líp, než si myslím,
je to u Tebe stále přátelství, nebo něco víc...?
To je pro mě stále záhadou.

Jen kvůli Tobě nemohu spát,
Jen kvůli Tobě nemohu dýchat.
Jen kvůli Tobě vím, že je to něco víc, než přátelství.

Kdyby můj svět láska naplnila

Kdyby můj svět láska naplnila,
nejšťastnější holka bych byla,
skákala bych až do nebe,
jenom pro něj - pro tebe.

Otrava

Jedovatá houba
rostla sama v kleci,
utrhl ji jeden trouba,
teď se svíjí v křeči.

Láska k učení

Jsou desítky těch,
co školu žerou,
a stovky těch,
co na ni ....

Sluníčko

Když se koukám do nebe,
myslívám jen na tebe,
na tebe, mé zlatíčko,
co máš jméno sluníčko,
bez tebe se nedá žít,
všichni prosí, dál nám sviť...

Jaro

Jaro je tu,
jaro přichází.
Oslavme to
jarní zelení.
Všechno kvete,
všechno sílí.
Beryle, beryle,
kameni elfí,
ať světlo tvé
zelení zazáří.

Prohra

Můj milý synu,
na tvém osudu nenesu vinu.
Jsem nemocná, chybí zázemí,
byls pro mě poklad na zemi.

Nemám nic, ztratila jsem naději,
své slzy topím v závěji.
Skoro nevidím, jak tě poznat mám?
Ztrácím naději, v srdci velký šrám.

Nemám ti co nabídnout,
pomoc jsem ti volala,
však víra v setkání
naprosto selhala.

Vzdávám to, nemůžu vůbec nic,
nemám co nabídnout, když bych chtěla víc.
Pokud žiješ, buď, můj poklade, šťastný,
mám ve svém srdci vzpomínky krásný.

Bohužel realita je jiná,
já prohrála jak vysušená
třtina.

Je to horší, než hledat jehlu v kupce sena...
...
Loučí se s tebou máma
zraněna a opuštěna.

Byls největší poklad můj,
synáčku, moc se mi opatruj.
Prohrála jsem, ztratila
svůj životní sen.

Vzdávám to, bojovník je poražen.
Přeji ti hodně štěstí v životě,
to, co jsem do tebe vložila,
musíš žít a protlouct se v životě.

Prohrála jsem, nemůžu dělat nic.
Zůstaneš vzpomínkou, opravdu
nezmůžu víc.

Miluji tě, tvá poražená máma,
v srdci tě nosím, opuštěná a sama.
Nemám ti co nabídnout, nemám nic,
můj cit však nezmizí, tak co chceš víc?