Karel a Pepa byli po celý život přáteli. Když se přehoupli přes šedesátku, uzavřeli dohodu, že až jeden z nich zemře, vrátí se na zem říci tomu druhému, jak to vypadá na onom světě. O pár let složil Pepu infarkt. Za týden slyší Karel v noci známý hlas: "Karle vstávej!" "To jsi ty Pepo?" "Jo, jsem to já. Přišel jsem ti říct, že posmrtný život je super věc. Pořád si sexuálně užívám, spousta partnerek a vůbec mě to neunavuje a nevysiluje!" "Sakra, to zní dobře. Nikdy bych si nemyslel, že nebe je takové." "Ale já nejsem v nebi Karle." "Cože, ty jsi v pekle?" "Ne, ani v pekle, reinkarnace. Jsem králík!"