"Bože, já jsem tak nešťastná!" zvolala Eva v rajské zahradě. "Co se děje, Evo?" zeptal se Bůh. "Vím, že jsi stvořil mě a tuhle krásnou zahradu. Ale jsem sama - a už mě nebaví jíst jablka." "Dobrá, v tom případě ti stvořím muže", odpověděl Bůh. "A co je to muž?" "To je chybující bytost s agresivními sklony, obrovskou ješitností a neschopností poslouchat. Ale je velký, rychlý a svalnatý. Je vynikající v boji, v kopání do míče a v lovu zvěře - a není špatný v posteli." "To zní skvěle" zaradovala se Eva. "Mám ale jednu podmínku" upozornil ji Bůh. "Musíš ho nechat, ať si myslí, že jsem stvořil nejdřív jeho."