Přijde chlapík do baru, kde obsluhuje číšník - robot. Číšník - robot mu načepuje skvělé pivo a ptá se ho, jaké má IQ. Chlapík říká: "150", a číšník si s ním začne povídat o globálním oteplování, kvantové fyzice, klimatických změnách, nanotechnologiích atd. Chlapík je celý užaslý, tak si poví, že robota vyzkouší. Odejde z baru, převlékne se a vrátí se zpět. Číšník - robot mu opět načepuje skvělé pivo a ptá se. "Jaké máš IQ?" Chlapík říká: "No, přibližně 100." Číšník chápavě pokývá hlavou a začne si s ním povídat o fotbale, hokeji, modelkách, dobrém jídle, ženských přednostech atd. Tak se chlapík rozhodne, že mu dá poslední test. Zase odejde, převlékne se, přijde zpět. Opět dostane perfektně natočené pivo a číšník - robot se ho opět ptá na IQ. Chlap říká: "Ehm. No, asi tak 50." No a robot se k němu nakloní a začne (skutečně velmi pomalu) povídat: "Tak co, příteli, zase budeme volit ČSSD, že???"
Na štědrý den ženská nadává manželovi: "Od rána furt něco žereš, večer uvidíš tak p*ču a ne zlaté prase!" Manžel se zasměje a říká: "Ne-ne, já nemusím, já už jí vidím..."
Vezl jsem rodiče na výlet a jeli jsme okolo McDonaldu. Otec říkal, že má chuť na Big Mac, máma chtěla Big Tastyho. Tak jim povídám, že doma je chleba, sýr a salám a jel jsem dál. Na tenhle okamžik jsem čekal 40 let!
Vpadne chlap večer do hospody, dá si pivo, vychrupne ho jedním lokem a chce další. To se opakuje čtyřikrát. "Vy máte nějakou žízeň", povídá hospodský. "No, já venku jebu v autě nějakou buchtu a ona je hrozně vášnivá, já už úplně padám." "Sákra, to bych si taky dal", povídá hospodský. "Tak já to za vás tady vezmu, běžte, ona to ve tmě nepozná." Hospodský vpadne do auta a začne si to s buchtou rozdávat. V tom jde okolo policajt, posvítí do auta a řve: "Co to tu děláte?" Hospodskej povídá: "Ale, souložím tu s manželkou." "Promiňte, to jsem nevěděl", povídá policajt. Hospodskej na to: "Já taky ne, dokud jste nerozsvítil."
Po dobrém obědě si host objednal zmrzlinový pohár jako desert. Po chvíli ale volá číšníka a rozčiluje se: "Můžete mi vysvětlit, co dělají ty dvě mouchy na mé zmrzlině?" Číšník podejde blíž, podívá se a odpovídá: "No, buď souloží, anebo lyžují..."
Zajde turista v Tunisu do restaurace a říká prodejci: "Jednu Coca colu, prosím." "Jeden dolar." "Docela levná. A co tam ta láhev whisky?" "Jeden dolar." "A to se Vám vyplatí prodávat tak levně?" "Já obchodník, nahoře moje šéf. On jebat moje žena, já jebat jeho kšeft..."
Přijde Medvídek Pú do řeznictví a ptá se prodavače: "Máte vepřovou šunku?" Prodavač na to: "Ano, máme." Medvídek Pú vytáhne pistoli, zastřelí prodavače a říká: "To je za prasátko!"
Dneska jsem se stavil v masně a nestačil jsem koukat na ty ceny! Hovězí drahé jako prase a vepřové drahé jako kráva.
Pacient přišel k doktorovi, a povídá, že mu není dobře od žaludku... Doktor ho vyšetřil a zjistil, že má tasemnici. Jako léčbu mu poradil, aby po každém jídle snědl čokoládu a za týden přišel na kontrolu. Pacient nechápal, ale dodržoval, co mu doktor poradil. Po týdnu přišel do ordinace. Doktor mu dal přinést svůj vlastní oběd a po jídle mu řekl, aby se svlékl a vystrčil na něj zadnici. Pacient tak učinil... po chvilce vylezla tasemnice a povídá: "A čokoláda je kde?"
V restauraci na terasu přichází manželský pár. Pán se ptá: "Chceš sedět venku, nebo vevnitř?" Paní: "Asi venku..." A pán: "Tak já jdu dovnitř."
Přijde paní k doktorovi a povídá: "Doktore já mám tasemnici". Doktor jí odpoví: "Dejte si každý den rohlík a čokoládu." Paní za týden přijde zas a povídá: "Nepomohlo to doktore." Doktor: "Tak si dejte každý den jeden rohlík a dvě čokolády." Za týden přijde paní na kontrolu a povídá: "Doktore nepomohlo to." Doktor říká: "Dejte si rohlík" Vyleze z ní tasemnice a povídá: "A čokoládička nebude?"
"Pane vrchní! Na záchodě máte tolik much, že jsem se nemohl v klidu vysrat!" "No jo! Na záchod je třeba chodit přes poledne, to jsou všechny mouchy v kuchyni."
Mladá dáma v baru mává na barmana.Ten k ní přijde,ona ho něžně chytí za sako, hladí po vlasech a sladkým hlasem se ho ptá: "Ty jsi tady šéf?" Barman tajemně odpovídá: "Možná ano, možná ne." "A kde je šéf?" "Přijde zítra." Slečna mu smyslně zasune prst do úst a barman ho pomaličku, v rytmu hudby ocucává. "Tak mu řekni, že na dámských toaletách došel papír."
Dva Pražáci si sednou v Brně do hospody plný štamgastů. Po pěti minutách k nim jeden zamíří: "Že je tu lepší pivo než v Praze?" "Jo je." Za pár minut zas: "Že sou tu hezčí holky než v Praze?" "No jasně, jsou." Po pěti minutách zase příjde ke stolu, kde sedí Pražáci a povídá: "A stejně dostanete přes držku."
Dneska jsem viděla v restauraci nádhernýho chlapa, jak trochu naplácal synovi za to, že házel po zemi hranolky. Už jsem rozsypala svoje, snad si toho všimne.
Kdyby Pohlreich s Babicou byli stavaři. Babica: Tak tě vítám u mě na stavbě. Je to taková jednoduchá stavba, která nedá moc práce a kterou si může postavit opravdu každej. Pohlreich: Máš tady pěknej bordel, ty vole. Hele, míchačka. Co ti to z toho teče za srajdu? Babica: Tak pozor, to je poctivej českej beton. To mám do základů. Pohlreich: Ahá, tak to jo, vole! A co do toho dáváš? Babica: No tak hlavně hodně vody, to je základ, špetku písku, štěrku a trochu toho cementu. A kdo třeba nemá doma moc cementu, tak si tam dá míň cementu a teď důležitý, kdo nemá žádnej cement, tak si tam dá nějakej jinej prášek, víc vody… no a pak co kdo doma najde, že jo. Pohlreich: Mně jebne. To vypadá hůř, než když klokan chytne střevní chřipku. To budu tuhej dřív já než tenhle beton! A tady tyhle ztvrdlý psí chcánky fakt slyší na jméno Písek, jo? Babica: Já stavím pro obyčejný lidi a ne pro snoby. Když nějakou ingredienci nemám, tak si tam dám jinou. Pohlreich: No jo, ty vole, ale pak se nediv, že když tenhle výstavní průjem naliješ do základů, tak se ti to pak drolí jak make-up vysloužilý pornohvězdy. Dyť to tady celý někomu přistane na palici, ty vole! Babica: Já jen ukazuju lidem, jak si můžou postavit jednoduchý baráky za málo peněz. Lidi v tom pak bydlej a sou spokojený. Pohlreich: Ty to fakt nevidíš? Dyť i tý míchačce se z toho tvýho poctivýho českýho betonu chce vrhnout! Babica: Úspěch se v Čechách prostě neodpouští. Pohlreich: Hele, zase ti to teče ven. Babica: No, to je supr, to je vončo. Ještě do tohodlenc nasypem takhlenc todlenc, aby se to trochu zahustilo. Pohlreich: A co to jako je, ty vole? Babica: Nevím, ale seženeš to všude.
"Dnes si nevyděláme navíc ani korunu," šeptá do ouška majitel vinárny své ženě nad lahvemi vína. "A proč, miláčku?" "Neteče totiž voda..."
V restauraci si host stěžuje číšníkovi: "Pane vrchní! V mé polévce je utopená moucha!" "Aha...," zamyslí se číšník, "a co teď jako? Mám ji snad resuscitovat...?"
Námořník v restauraci: "A tohle je co?" Číšník: "Prosím polévka." Námořník: "Tisíc rohatých! Dvacet let se plavím v polévce a ani o tom nevím."
Přijde borec do restaurace a objedná si šneky v ulitách. Vezme prvního, vysrkne ho. Vezme druhýho, vysrkne ho. U třetího srká a srká a nic. Tak koukne dovnitř tou škvírkou a tam stojí šnek celej nahej, zapřenej nohama i rukama o stěny ulity, má vystrčený péro a řve na něho: "Jooo!! Ty vole KUŘ! KUŘ!!"
Večeří manželé v luxusní restauraci, když tu ona mimoděk olízne nůž... Manžel jí okamžitě vrazí facku a říká "Bonton, pičo, bonton."
Hladový muž chce v restauraci usednout, ale vrchní jen utrousí: Ten stůl je rezervovaný! Host na něho pohlédne a odpoví: Tak ho odneste a přineste mi nový!
Mladý pár přijde do restaurace.Po chvíli k nim přijde číšník a ptá se: "Dobrý večer, co si dáte?", a slečna odsekne: "Párky!""V pořádku, a co křen?""Křen si dá také párky !"
Číšník pozoruje, jak host čistí příbor ubrusem a napomíná ho: "To nedělejte! Za prvé je příbor čistý. Za druhé, a teď jste ještě zašpinil ubrus!"
O víkendu jsme byly s přítelkyní na návštěvě v jejím rodném Chebu. Chtěla jsem domu koupit lázeňské oplatky a tak jsme zašly do krámku a téměř okamžitě co jsme vešly paní říká: Takže dvě teplý?
Co mají společného rozvoz pizzy a záchranka? Určitě styl jízdy. Nejspíš proto, že to co vezou, by v ideálním světě nemělo dorazit studené.
John pozval svoji matku na večeři. Během večeře si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velmi pěkná. Už dlouho měla podezření, že John s ní má vztah a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy. Jakoby četl její myšlenky, John povídá: "Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme jen spolubydlící." Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá: "Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala?" John povídá: "Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu jí napíšu." Tak si sedl a napsal: "Milá mami, já neříkám, že jsi sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co jsi tu byla na večeři. S láskou John." O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo: "Drahý synu, já neříkám, že ‚spíš' s Julií a neříkám ani, že ‚nespíš' s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak by už dávno našla naběračku na omáčku. S láskou máma."
Přijde dělník po šichtě do hospody a říká si: "Ty vole, já bych žral, ale než mi to přinesou, to chcípnu hlady!" Najednou uvidí u vedlejšího stolu chlápka, který má před sebou plný talíř drštkové polívky, čte si noviny a ničeho si nevšímá. Tak mu dělník talíř nenápadně vezme a celou mu ji sežere. Avšak když to dojí, uvidí že se na dně válí červ přes celý talíř. Zvedne se mu kufr a celou polívku nablije zpátky do talíře. Vtom chlápek zvedne hlavu od novin a říká dělníkovi: "Taky jste toho červa našel až nakonec?"
Dva novomanželé jsou na svatební cestě v jednom hotelu, při obědě jim vrchní přinese jídelní lístek. Ženich jej podá nevěstě: "Tak, Růženko, vyber si, na co máš chuť." "Ty přece víš, co mám nejraději!" On odsekne: "To vím, ale žrát taky musíme!"
Učitel vykládá svým studentům o dobrých mravech a ptá se jednoho po druhém: Tak Michaeli, kdybyste byl na schůzce s děvčetem a seděli byste v restauraci, jak byste jí řekl, že potřebujete na toaletu? No tak já bych jí řekl: "Počkej, musím se jít vyčurat." No, to by ale bylo velice nezdvořilé, řekl bych i hrubé, že? Co vy Honzo, co byste řekl vy? No, tak já bych řekl: "Omlouvám se, ale opravdu musím na záchod." Tak to už je o hodně lepší, ale přece jen není vhodné používat slovo záchod u stolu, že? A co vy Petře, jak byste se zachoval vy? Řekl bych: "Miláčku, prosím tě, můžeš mě na chvilku omluvit? Musím si jít potřást rukou se svým velice dobrým přítelem, se kterým se, jak doufám, po večeři seznámíš."
Muž si sedne v restauraci a dívá se na menu. V tom přijde krásná servírka a zeptá se: "Dobrý den, co Vám můžu přinést?" "Rád bych si dal oběd." "A konkrétněji na co myslíte?" "Konkrétně myslím na šukání, ale teď bych si dal oběd"
Když vidím čokoládu, slyším v hlavě dva hlasy. Ten první říká: "Musíš sníst tu čokoládu." Ten druhý hlas říká: "Slyšelas dobře. Sněz tu čokoládu."
Ve škole se dětí učí hospodárně zacházet s penězi, a každý dostane na útratu 10 kč a má podat vysvětlení, jak s ní naložil. Mařenka říká: "Já koupila za 10 kč broskvičku, snědla, pecku zasadila a vyroste mi stromeček plný broskviček." "Výborně", raduje se paní učitelka. Honzík říká: "Já koupil meruňku, snědl a také zasadil." "Výborně, výborně." Opět se paní učitelka raduje. V tom se přihlásí Pepíček a říká: "Já jsem si koupil jitrnici, nejdříve se s ní sestra pohlavně ukojila, potom jsme ji snědli k večeři, v noci tatínek použil střívko jako prezervativ, ráno jsme do ní nasrali a maminka jí došla vrátit do obchodu, že je zkažená a tady Vám vracím tu desetikorunu"...