Sekretářka vstoupí k řediteli: "Zdá se, že máte telefon." "Jak to - zdá se?" "Zvedla jsem sluchátko a v něm se ozvalo - To jsi ty, ty starý kreténe?"
Chlubí se jeden vedoucí: "A tohle je, pánové, náš nejvyvinutější stroj, který nahradí pět pracovních sil. O jeho údržbu se stará šest specialistů."
Dobrý den, pane Mydláři, odkudpak jdete? Ale z konkurzu na hlavního pražského kata. A co musím splňovat, abych se mohl přihlásit? No, musíte mít vystudované Vysoké mučení technické, musíte ovládat palečnici s všemi deseti, uživatelsky MS Mord, aktivní znalost jazyků a řidičský průkaz na pohřebák výhodou. Tak děkuji, to není nic pro mě, já mám jen mučební obor s maturitou.
Šéf si zavolá zaměstnance a ptá se: Kdo včera z vás chlastal? Nikdo se neozývá. Ptám se naposled: Kdo z vás včera chlastal! Ozve se jeden: Já! Tak běž se domů vyspat a ostatní do práce!
Na pracáku ve Frýdku-Místku mě upoutalo volné místo - Gynekologický asistent. Tak jsem se zeptal zprostředkovatelky, v čem ta práce spočívá. Ta vytáhla složku a říká: "No, to přijmete příslušnou pacientku a připravíte ji na vyšetření. Svléknete jí spodní prádlo, uložíte ji na vyšetřovací křeslo, namydlíte rozkrok, oholíte a pak jí vetřete olej na pohlavní orgán. Plat je 34.000 korun měsíčně. Jestli máte zájem, musíte do Havířova, je to asi 15 km". Tak jsem se podivil: "Jo tak ta práce je v Havířově ?" Zprostředkovatelka: "Ne, ne, práce je tady ve Frýdku-Místku, ale v Havířově momentálně končí fronta zájemců".
"Šéfe, nemohli byste mi zvýšit plat? Vždyť tu dělám jen za 18.000 Kč měsíčně! "Kohn se pousměje a začne: "Podívej, je pravda, že vyděláváš 18.000 Kč měsíčně, což je ale 216.000 Kč ročně, ale rok má 365 dní. Z toho je 52 sobot a 52 nedělí. To je už jen 261 dní. Dál máš 28 dní dovolené a 5 dnů jsi byl nemocný, to je už jen 228 dní. Den má sice 24 hodin, ale ty pracuješ jen 8 hodin, tedy jen 1 třetinu dne, to znamená 76 dní. Nemluvě o tom, že v roce máme 13 svátků, což jsou dny pracovního volna a tedy pracuješ jen 63 dní. To je jen o dva dny víc než 2 měsíce do roka. No a co chceš víc za práci za dva měsíce? Vždyť vyděláváš skoro 108.000 Kč měsíčně." "Promiňte šéfe, nechtěl jsem vyrušovat......"
Máme v ložnici stropní svítidlo napojené na tři vypínače. Jeden je u dveří, druhý na mé straně vedle postele a třetí na straně partnerově. Vzhledem k tomu, že se nejedná o schodišťový vypínač, ale prý křížový, tak se děje to, že když je můj vypínač v poloze vypnuto, partner má smůlu a jeho vypínač v tu chvíli nekomunikuje s nikým a ničím a prostě nerozsvítí ani nezhasne. Stojíme takhle za krásného počasí u místního podniku, venku mraky lidí se skleničkami, do toho přijde známý elektrikář a já říkám partnerovi: "Jééé, zlato, tady Aleš by nám mohl vyřešit ten problém v ložnici!" A bylo...
Paní Rothschildová otevře v ložnici skříň, vyvalej se na ni samý prachy, a ona povídá: "Teda, to je peněz, a to u nás chodí do práce jen jeden. Neumím si představit, jak jsou bohatý rodiny, kde dělaj oba."
Přijde sekretářka za šéfem a říká: "Mám pro vás dvě zprávy - špatnou a dobrou, kterou chcete slyšet první?" "Začněte tou dobrou." "Nejste neplodný."
"Dnes nepřijdu, jsem nemocný." "Ahoj, nazdar, čau, těpic, čus, ahoj... " "Tobě hráblo? " "Ne, snažím se tě uzdravit!"
Jeden státní úředník si postěžuje druhému: "Já nevím, co proti nám ti lidé pořád mají. Vždyť jsme nic neudělali!"
Pohledný muž vešel do hotelu a požádal o to, zda-li by mohl vidět šéfa. Když přišel šéf, začal celý příběh... - Klient: pokoj 39 je prázdný? - Šéf: Ano, pane. - Klient: můžu si ho rezervovat? - Šéf: samozřejmě můžete. - Klient: děkuji. Před odchodem do pokoje se klient zeptal šéfa, zda-li by mu poskytl černý nůž; bílou nit, dlouhou 39 cm a oranžový 73 g papír. Šéf souhlasil, i když se podivoval nad zvláštními věcmi, které klient požadoval. Klient odešel do svého pokoje, nepožádal o jídlo a ani o nic jiného. Bohužel pro šéfa, jeho pokoj byl vedle místnosti 39. Po půlnoci slyšel šéf v místnosti klienta podivné hlasy a hluk. Hlasy volně žijících zvířat a zvuky nádobí padajícího na podlahu. Šéf tu noc nespal. Neustále přemýšlel a přemýšlel, co může být zdrojem hluku. Ráno, když klient předal klíče šéfovi, šéf požádal klienta, zda-li by s ním šel zkontrolovat pokoj č 39. Vešli do místnosti a vše bylo v pořádku. Šéf nic neobvyklého nenašel. Dokonce na stole ležela bílá nit, černý nůž a oranžový papír. Klient zaplatil účet s tím, že dá známým dobrý tip na tento hotel. Šéf byl v šoku z toho co přes noc slyšel a nedokázal si to vysvětlit. Ve skutečnosti začal o tom, co slyšel pochybovat. Po uplynutí jednoho roku se klient znovu objevil. Požádal o to, aby mohl znovu vidět šéfa. Klient požadoval stejné věci: pokoj 39; černý nůž; bílou nit, 39 cm dlouhou a oranžový 79 g papír. Tentokrát chtěl šéf opravdu vědět všemi možnými dostupnými metodami, co za tajemnými zvuky vězí. Strávil noc bez spánku a čekal, až se něco stane. Po půlnoci začaly stejné hlasy a zvuky, tentokrát byly mnohem hlasitější a jasněji rozpoznatelné, než tomu bylo před rokem. Opět, před odjezdem, klient zaplatil svůj účet a nechal v pokoji na stole všechny věci, které si od šéfa vypůjčil. Úsměv neopustil klientovo obličej. Šéf začal hledat smysl všeho, co klient požadoval. Proč stále požaduje pokoj 39? Proč bílá nit? Proč černý nůž? Ve skutečnosti šéf nedospěl k žádné přesvědčivé odpovědi na všechny tyto otázky. Šéf nyní netrpělivě čekal na měsíc březen, měsíc, ve kterém se klient má znovu objevit. K jeho překvapení se první den v březnu klient znovu objevil. Zeptal se stejnými otázkami. Chtěl si rezervovat stejný pokoj, chtěl mít stejné věci jako předtím. Šéf opět slyšel stejné zvuky, tentokrát ještě hlasitěji než dříve. Ráno, když klient opustil pokoj, se šéf klientovi zdvořile omluvil a požádal ho, aby mu prozradil tajemství zvuků v jeho místnosti. - "Pokud vám to tajemství prozradím, slibujete, že ho nikomu nikdy neřeknete?" - "Slibuju, že ho nikdy nikomu neprozradím". - "Přísaháte?" - "Přísahám, že tajemství nikdy nikomu nevyzradím." Konečně klient své tajemství šéfovi odhalil. Bohužel šéf hotelu je čestný člověk. Až dosud neodhalil své tajemství nikomu jinému. Když to udělá, dám ti vědět. Děkuji za přečtení.... :D :D :D
Tři podnikatelé se přihlásí na opravu plotu kolem ministerstva financí. Slovák vezme pásmo, změří délku plotu, všechno načrtne na papír, chvíli počítá a praví: "Uděláme to za 350.000 Kč – to je 150.000,– materiál, 150.000,– pro zaměstnance a 50.000,– je marže firmy" Ukrajinec vezme palici, něco poměří, něco nakreslí, něco vypočítá: "My to uděláme za 250.000 Kč – to je 150.000,– za materiál, 50.000,– za práci a 50.000,– marže firmy" Čech se neobtěžuje žádným měřením, žádnými nákresy ani výpočty. Přistoupí k úředníkovi a pošeptá mu: "Za 2,250.000 Kč to udělám..." Ministerský úředník se podiví: "Jak jste došel k tak vysoké sumě?" Čech: "Milion tobě, milion mně a za 250.000,– to objednáme u toho Ukrajince!"
