Z

Zuzana Malá

Sluneční paprsky, modravé...

Sluneční paprsky, modravé dálky,
zlomený voják se navrací z války.
Hřejivé paprsky, sluneční zář,
smějí se na jeho zjizvenou tvář.

Sám voják v poli, sám se svým žalem,
s slzami v očích se loučí s kamarádem,
přestáli mnoho, prošli si peklem,
nyní se loučí ovíván jen větrem.

Klečící, plačící sám voják v poli,
přemýšlí nad osudem,
proč ten mu dovolil pokračovat ve své životní roli,
ale proč se rozloučil s jeho kamarádem?
Život však plyne dál, život nás zkouší,
bojujem jen o svou ubohou duši.