P

Petr Novák

Smutek

Sluníčko zapadá,
má mysl se propadá,
jsem zavřena v pokoji,
utápím se v nápoji,
poprvé v životě
jsem pořád v nicotě
a v nicotě zůstanu,
poté já povstanu,
povstanu jak anděl,
co ho čeká, nevěděl,
ozval se výstřel hned,
anděl naposled spatřil svět.