K

Kateřina Němcová

Procházka životem

Životem jít v lásce spolu,
názory mít, v malém sporu,
ráno snídat u jednoho stolu,
je to přístav „U věčného molu”.

Život má svou proměnnou,
v citu stránky neměnnou,
svítí dál, v tu barvu zelenou,
i chůzi máme vrozenou.

Život, je ta cesta dlouhá,
pro někoho věčná, pouhá,
uteče jak dravá strouha,
pro jiné zas, pouze touha.

Život, ten celek překvapení,
dostává ho každý k narození,
roky kráčí v kruhu pohlazení,
z toho chvilky, náhlých utrpení.

Život s námi kouzlo hraje,
když jarní sníh na slunci taje,
kráčet cestou v květu máje,
pro lásku jsou zlaté háje.

Život máme všichni rádi,
prožíváme vzletné mládí,
i když stáří trochu vadí,
život spolu, vždy nám ladí.