J

Jana Králová

Jaro

Jaro - ó, ráj.

Slyš.
Probouzím.
Taji.

Uvolním každičkou tíž.
Svatební závoj rozuzlím.
Z přikrývky koberec v kraji.

Dýchej tváří k paprskům,
nepospíchej, už voním,
jemně a přec mocně rozkvetu.

Pařáty vran rozpálím k úprkům,
po úmoru je se skřivánky směním,
krutovládu pod stíny na čas zametu.

Slyš, až poprvé zašumím.
Probouzím Tvé studánky.
Taji, když chci mermomocí těšit.