F

Filip Procházka

Balada o domečku v Nuslích

(V balíku snadno a rychle, myslím to upřímně)

Koupila jsem si domeček,
závidí mi ho každý blbeček.
Kdybyste se víc snažili,
v Karibiku byste se teď smažili.

Kdo si najde přátele, kde jsou nejvyšší kruhy,
ten nebude již nikdy druhý.
Byli jste líní zajít do Escada,
tam to byla paráda.

Holka u tyče,
dalších třicet na place,
kdo měl marky, dolary,
nemusel podstoupit žádný štrapáce.

Pokojíčků dosti,
„masérek” po libosti.
Stáňa přikryl všecko,
nebyl žádný „béčko”.

Zval mě k sobě do rodiny,
nešel by tam jen ten líný.
Já se vždycky postarám,
přátele si vyhledám.

Teď už trochu přituhuje,
na Proseku vítr duje.
Z Hradu občas vane chlad,
já však jednám jako chlap.

Zbavím se já majetečku,
za podnikáním dělám tečku.
Co jsem si nahospodařila,
za to bude pěkná vila.

Dělám vše z nezištné lásky,
pro ty české kněžky lásky.
A kdo mi závidí,
ten do mě nevidí.

Šéfredaktor rozhodne,
že mě v kritice nabodne.
Spravedlností to zavání
prý nemám daňové přiznání.

Já v tom jsem nevinně,
myslím to upřímně...