F

Filip Procházka

Jablůňka

Letitý strom na konci zahrady,
po léta míval lahodné plody.
Praletá jablůňko na konci pole,
do tvého větvoví vzhlížel jsem dole.

Stálas tu ve větru, dešti, hromu,
k zemi skloněný dutý kmen,
přestálas všechnu tu pohromu,
vzpomínka na tebe zbyla mi jen.

Prací znavený, na čele pot,
ve stínu koruny často jsem sedával,
mladému sedláku nebylas vhod,
s pilou tu řval, polena na vůz dával.

Dnes tu sedím na pařezu,
slunce mě do hlavy pálí.
Tu zkázu snad neunesu,
skonám a tělo mé spálí.