Kdo ví co o lásce
Když se ráno probudím,
tak o tobě hnedle sním.
Nesdílíš-li moje lože,
bývám z toho nervózní,
volám: Co se stalo bože,
proč už tu hlas tvůj nezní.
Zpytuju své svědomí,
které vždycky říká mi:
Kluku, kluku, chceš-li lásku,
slep si z očí černou pásku.