K lékaři přijde starý muž, že má 75 let, nikdy mu nic nebylo, ale teď ho píchá. "Vy že máte 75 let? Jak jste se dokázal udržet tak svěží?" "Když jsme se před padesáti léty brali, slíbili jsme si, že se nebudeme hádat, že raději jeden půjde ven. To víte, pane doktore, padesát let na čerstvém vzduchu prospěje."
Děda si příjde uložit do spořitelny 100 Kč. Pokladní vypíše doklad a bere od dědy stovku. Vtom děda cukne a říká: "A když krachne vaše pobočka nepříjdu o tu stovku?" "Nepříjdete dědo, za ty peníze vám ručí celá Erste bank" "A co když krachne celá Erste bank?" "Dědo, tak vám za to ručí vláda v čele s panem Kalouskem!" "A co když krachne vláda v čele s panem Kalouskem?" "Ale dědo, snad by vám to za tu stovku stálo. No ne?"
Přes velkou světelnou křižovatku přecházejí dva dědouškové na červenou. Skřípot brzd, velké troubení a hned je u nich taky strážník a začne je nevybíravými slovy umravňovat a už taky vytahuje pokutový blok. Jeden z dědečků se na něj překvapeně podívá a ptá se: "A to ani hrdinové od Dukly nesmějí přecházet na červenou?" No, co teď? To se mladíkovi ještě nestalo, ve škole jim to neříkali... tak mávl rukou, pro jistotu je převedl na druhou stranu a ještě jim zasalutoval. Ten druhý děda povídá: "Poslouchej, já ani nevím, že jsi bojoval u Dukly?" "Kdo říká, že jsem bojoval u Dukly? Ale zeptat se snad můžu, ne?"
Starý pán je na vyšetření u doktora. Doktor se ho ptá: "Dědo, a co stolice, máte ji pravidelnou?" "Jo, pane doktore, pravidelnou, každý ráno v šest." "A kdy se probouzíte?" "Taky pravidelně, po každé v sedm."
Stařeček přijde na prohlídku. Doktor se ptá: "Tak co dědo, máte pravidelnou stolici?" "Mám pane doktore, každé ráno v šest." "A v kolik hodin, dědo, vstáváte?" "No, taky pravidelně, každý den v sedm."
Žalobce: "Babičko, tak nám povězte, jak se to všechno seběhlo?" Babička: "No, jdu takhle parkem, sluníčko krásně svítilo a hřálo, tak jsem se posadila na lavičku. Po chvilce šel kolem mladík, takový pohledný, a sedl si ke mně. Po minutě se přisunul blíž a vzal mě kolem ramen." Žalobce: "Bylo vám to nějak nepříjemné?" Babička: "Ne, vzpomínala jsem, jak to bylo krásné, když jsem ještě byla mladá." Soudce: "A co bylo dál?" Babička: "Potom mi začal jednou rukou rozepínat halenku a když jsem se nebránila, tak mi druhou začal sunout pod sukni ke kalhotkám. Když už se mě tam málem dotknul, pustil mě a zakřičel: Aprííl! Tak jsem ho zabila, hajzla jednoho!!!"
Mladý muž najde v parku na lavičce staříka jak smutně sedí a pláče. Zeptá se ho co se děje, a stařík odpoví: "Ale miluji 20 letou krasavici, ona mě miluje, v posteli je všechno v pořádku." Mladí se zeptá: "Tak v čem je problém." Děda: "Když, já zapoměl, kde bydlím...!"
Stará babka pošle dědka do sklepa, aby přinesl česnek a brambory. "Nezapomeň! Dvě věci!" říká babka. Dědek jde do sklepa a za chvíli přinese lopatku na smetí. "Cos to zase přinesl? Říkala jsem snad jasně: dvě věci! Kde máš smeták?!"
Víte jaký je rozdíl mezi budíkem a babkou? Budík se natáhne a pak běží. Babka běží a až potom se natáhne.
Chlapi v hospodě nakecají jednomu dědovi, že když bude jíst hodně chleba, že mu bude stát zase jako za mlada. Děda dojde do sámošky, a s vidinou dávno zapomenuté kratochvíle si poručí tři bochníky chleba. Prodavačka mu povídá: "Ale dědo, co s tím chlebem budete dělat? Vždyť vám ztvrdne." Děda: "Kua tak je to pravda, tak to mi jich dejte pět!"
Na jedné místní lince nastoupí babka do autobus. Autobus jede pomalu. Babka přistoupí k šoférovi a povídá: "Pane řidiči, jedete s náma jako s hnojem!" Řidič: "Co nastoupilo, to vezu."
Sedí dědeček s babičkou u stolu a babička říká: "To je mi dědo tak najednou teplo u srdce." A dědeček na to: "No bodejť bábo, když máš kozu v polívce!"
Jednoho dne přišel do pojišťovny stoletý dědeček, že se chce nechat pojistit. "Ale pane, to ve vašem věku nepůjde tak snadno." říká úřednice. "Musím ze zeptat vedoucího, jestli by to nějak šlo. Přijďte zítra." "Zítra to nepůjde, protože jdu s otcem kupovat květiny." "Cože? S otcem?" "Jo, jeho táta se žení." "Váš děda? V takovém věku se chce ještě ženit?" "Moc nechce, ale rodiče ho už nutí."
Prosí manželka muže o radu: "Jindřichu, co letos dáme babičce na Vánoce?" "No, to nejdražší, co máme." "Co tím myslíš?" "Děti na hlídání!"
