Nejlepší vtipy

Vítejte na naší stránce s vtipy. Zde najdete humorné příběhy a vtipy, které vám rozesmějí den. Vtipy pro dobrý humor každý den.

John pozval svoji matku na večeři. Během večeře si matka nemohla nevšimnout, že jeho spolubydlící Julie je velmi pěkná. Už dlouho měla podezření, že John s ní má vztah a teď byla ještě zvědavější. Při jídle proto sledovala jejich reakce, byla zvědavá, zda je mezi Johnem a jeho spolubydlící něco víc než jen pohledy. Jakoby četl její myšlenky, John povídá: "Já vím, co si musíš myslet, ale mohu tě ujistit, že Julie a já jsme jen spolubydlící." Asi o týden později přišla Julie za Johnem a povídá: "Od té doby, co tu byla tvoje matka na večeři, nemohu najít tu krásnou stříbrnou naběračku na omáčku. Nemyslíš, že ji sebrala?" John povídá: "Sice o tom pochybuji, ale pro jistotu jí napíšu." Tak si sedl a napsal: "Milá mami, já neříkám, že jsi sebrala naběračku na omáčku z mého domu a neříkám ani, že jsi ji nesebrala. Faktem však zůstává, že chybí od té doby, co jsi tu byla na večeři. S láskou John." O pár dní později dostal John dopis od své matky a v něm stálo: "Drahý synu, já neříkám, že ‚spíš' s Julií a neříkám ani, že ‚nespíš' s Julií. Faktem však zůstává, že kdyby spala ve svojí vlastní posteli, tak by už dávno našla naběračku na omáčku. S láskou máma."

Přijde dělník po šichtě do hospody a říká si: "Ty vole, já bych žral, ale než mi to přinesou, to chcípnu hlady!" Najednou uvidí u vedlejšího stolu chlápka, který má před sebou plný talíř drštkové polívky, čte si noviny a ničeho si nevšímá. Tak mu dělník talíř nenápadně vezme a celou mu ji sežere. Avšak když to dojí, uvidí že se na dně válí červ přes celý talíř. Zvedne se mu kufr a celou polívku nablije zpátky do talíře. Vtom chlápek zvedne hlavu od novin a říká dělníkovi: "Taky jste toho červa našel až nakonec?"

Učitel vykládá svým studentům o dobrých mravech a ptá se jednoho po druhém: Tak Michaeli, kdybyste byl na schůzce s děvčetem a seděli byste v restauraci, jak byste jí řekl, že potřebujete na toaletu? No tak já bych jí řekl: "Počkej, musím se jít vyčurat." No, to by ale bylo velice nezdvořilé, řekl bych i hrubé, že? Co vy Honzo, co byste řekl vy? No, tak já bych řekl: "Omlouvám se, ale opravdu musím na záchod." Tak to už je o hodně lepší, ale přece jen není vhodné používat slovo záchod u stolu, že? A co vy Petře, jak byste se zachoval vy? Řekl bych: "Miláčku, prosím tě, můžeš mě na chvilku omluvit? Musím si jít potřást rukou se svým velice dobrým přítelem, se kterým se, jak doufám, po večeři seznámíš."

Ve škole se dětí učí hospodárně zacházet s penězi, a každý dostane na útratu 10 kč a má podat vysvětlení, jak s ní naložil. Mařenka říká: "Já koupila za 10 kč broskvičku, snědla, pecku zasadila a vyroste mi stromeček plný broskviček." "Výborně", raduje se paní učitelka. Honzík říká: "Já koupil meruňku, snědl a také zasadil." "Výborně, výborně." Opět se paní učitelka raduje. V tom se přihlásí Pepíček a říká: "Já jsem si koupil jitrnici, nejdříve se s ní sestra pohlavně ukojila, potom jsme ji snědli k večeři, v noci tatínek použil střívko jako prezervativ, ráno jsme do ní nasrali a maminka jí došla vrátit do obchodu, že je zkažená a tady Vám vracím tu desetikorunu"...

Heisenberg jede se Schrödingerem autem a zastaví je policejní hlídka. Heisenberg řídil a policista se ho ptá: "Víte, jak rychle jste jel?" Heisenberg odpoví: "Ne, ale zato vím přesně, kde jsem." Policista: "Víc než 150 km/h!" Heisenberg se rozčílí: "Super, kvůli vám jsme se ztratili!" Policista pojal podezření a požádal, aby mu otevřeli kufr. "Vezete tam něco?" zeptal se. "Jenom kočku," odvětil Schrödinger. Policista se podívá: "Vždyť ta kočka je mrtvá!" Teď se rozčílí Schrödinger: "No, teď už ano!"

Jedné noci dorazil přítel se svou přítelkyní k ní domu. U vstupních dveří se začnou líbat na dobrou noc a mladík začne být pomalu vzrušený. Opře se dlaní o zeď, usměje se na ní a povídá: "Miláčku, co kdybys mi ho vykouřila?" Ona zděšeně: "Zbláznil ses? Rodiče nás uvidí!" "Ale prosím tě! V tuhle hodinu?" Zubí se na ní. "Ne. Dovedeš si představit, co by se stalo, kdyby nás přistihli?" "Ale jdi! Nikdo tu není, vaši už spí!" "Ani náhodou, je to moc nebezpečné!" "Prosím, prosím, moc tě miluji?!?" "Ne, ne a ne. Taky tě miluji, ale teď nemohu!" "Jasně, že můžeš. Prosím?" "Ne, ne. Fakt nemohu." "Moc prosím…" Najednou se na schodech rozsvítí světlo a ukáže se její mladší sestra v pyžamu, s rozcuchanou hlavou a rozespalým hlasem povídá: "Taťka říká, že už ho máš vykouřit, nebo to mám udělat já. A máma vzkazuje, že kdyby bylo třeba, tak to udělá klidně sama. Jen ať už proboha dá pryč ruku z toho zvonku!"

Mezinárodní rychlík vjíždí do jedné ruské vesnice. Průvodčí naběhnou, odeženou všechny cestující od oken a okna zatemní černými závěsy. Po průjezdu vesnicí okna zase odtemní. Nikomu to nepřipadá divné, jen jeden cizinec se ptá průvodčího, co to jako mělo znamenat. "No, víte, asi před deseti roky tento rychlík pro poruchu musel zastavit v této vesničce. V té době jedno zdejší děvče šlo vykonat velkou potřebu do kukuřice a z vlaku ji při tom uviděl jeden Američan. Z vlaku vystoupil, okamžitě se do ní zamiloval, oženil se s ní a vzal si ji do Ameriky." Cizinec se ptá dále: "To je teda opravdu romantický příběh, ale jak to souvisí se zatemňováním oken?" "No od té doby každý den v době, kdy projíždí tento rychlík, v té kukuřici sere celá vesnice."