Ridgo

Vtipy Ze života

Sedmdesátá léta. Socialistické Československo. Franta nedostal v práci prémie, a tak si šel stěžovat na celozávodní výbor KSČ. Ptá se: "Co to má znamenat, soudruhu předsedo?" "Soudruhu...," odvětí mu předseda, "pamatuješ na prvomájovou manifestaci?" "Pamatuji, soudruhu předsedo. Nesl jsem portrét soudruha Husáka." "To ano, ale v kapse jsi měl placatici rumu." "To je pravda, soudruhu předsedo." "A pamatuješ, co jsi zahodil, když jsem ti řekl, abys zahodil to svinstvo...?"

Sedlák jel do města na nákupy. V železářství koupil kovadlinu a kbelík. Na trhu párek kuřat a husu. Jak ale teď dostat všechno domů? Prodavač mu poradil: "Dejte kovadlinu do kbelíku a neste ho v jedné ruce, do druhé ruky husu a pod každou paží jedno kuře." Sedlák poděkoval a vyšel. Cestou ho zastavila slečna, že zabloudila a potřebovala by poradit, jak se dostane na určitou adresu. "To je náhoda! Já jdu taky tam. Pojďte a já vás doprovodím. Tudy přes park to bude blíž." "A jak vám můžu věřit, že mě v parku nepřitisknete k plotu, nevyhrnete mi sukni, nestáhnete mi kalhotky a neznásilníte mě?" "Podívejte se: Nesu kýbl, kovadlinu, husu a dvě kuřata. Jak bych vás takhle mohl přitlačit k plotu a udělat to, čeho se bojíte?" "No, mohl byste dát husu na zem, přiklopit ji kbelíkem, ten zatížit kovadlinou - a kuřata já vám klidně podržím."

Muž umřel a dostal se do nebe. Když se dostal za nebeskou bránu, uviděl velikou zeď plnou hodin. "K čemu jsou ty hodiny?" Zeptal se. "To jsou hodiny lží." Řekl sv. Petr. "Každý má jedny. Kdykoliv někdo zalže, ručičky na těch jeho se pohnou." "Wow.." Řekl ten muž. "Čí jsou tyto hodiny?" "Ty jsou Marie Terezie. Nikdy se nepohnuly, což znamená, že Marie Terezie nikdy nelhala."…"A čí jsou tyto?" "Ty jsou Abrahama Lincolna. Pohnuly se dvakrát, což znamená, že Abraham Lincoln lhal dvakrát v životě." "Aha.. A kde jsou Zemanovy hodiny?" Zeptal se muž, rozhlížejíc se po stěně. Sv. Petr odpověděl: "Mám je v pracovně, používám je jako větrák.

Do firmy nastoupí nový šéf. Je o něm známo, že je to tvrďák. Poprvé prochází kancelářemi a vidí muže, který nic nedělá, opírá se o zeď a jen kouká. Říká si, že ukáže názorně všem ostatním, jak naloží s takovými, který se flákají. Jde k onomu muži a nahlas se důrazně ptá: "Jaký máš plat?" Muž na to, trochu překvapeně: "30.000 Kč měsíčně, proč?" Šéf vytáhne peněženku, podá mu 15.000 Kč a zařve: "Tady máš dvoutýdenní plat a teď vypadni a už se tady neukazuj!" Muž vezme peníze a odejde. Šéf má dobrý pocit, že všem ukázal, jak v žádném případě nestrpí lenochy a přitom se ptá: "Může mi někdo říct, co tu vlastně dělalo tohle líný hovado?" A jeden zaměstnanec mu s klidem odpoví: "Dovezlo nám pizzu..."

Přijde za otcem pětiletý Synáček a ptá se, co je to politika. "Jak bych ti to vysvětlil", přemýšlí otec. "Podívej se, to je jako u nás doma: Já jsem kapitalismus. Já vydělávám peníze a nosím je domů. Maminka, to je vláda. Ta mi peníze vezme, něco si nechá a zbytek přerozdělí podle svého uvážení. Naše služebná, to je dělnická třída. Ta pracuje a my ji za to platíme. Dědeček, to jsou odbory, ten dává pozor, aby dělnická třída nebyla vykořisťovaná. Ty sám jsi lid. Pro tebe to všechno všichni děláme. A tvůj malý roční bratříček, tak to je naše společná budoucnost. Rozumíš tomu?" Chlapeček se dlouze zamyslí a pak řekne: "Zatím ještě nevím, nechám si to projít přes noc hlavou". V noci se probudí zápachem, protože jeho malý bratříček se pokakal. Zajde tedy do pokoje rodičů. Tam spí jenom maminka a nejde probudit. Chlapec jde tedy do pokoje služky. A tam vidí tatínka, jak si se služebnou právě hezky užívá. Ani jeden si malé postavičky nevšimne. Chlapeček se smutně otočí a za rohem uvidí dědečka, jak se zájmem pozoruje oknem tatínka se služebnou. Ani dědeček si ho nevšimne. Chlapeček se rozpláče a jde si lehnout. Ráno se ho tatínek ptá: "Tak už víš, co je to ta politika?" A chlapec smutně odpoví: "Už to vím, ale je to trochu jinak, než jsi říkal včera." "A jak, prosím tě?" "No, kapitalismus zneužívá dělnickou třídu. Odbory tomu nečinně přihlížejí, zatímco vláda tvrdě spí. Lid je všemi ignorován a naše společná budoucnost leží ve sračkách."

‎"Bush má projev jedné škole. Po chvíli vyzývá děti, že se ho můžou na něco zeptat. Přihlásí se Bob: "Pane prezidente, já mám 3 otázky." 1.Proč jste byl zvolen za prezidenta, když jste nedostal nejvyšší počet hlasů? 2.Nemyslíte si, že útok na dvojčata byl fingovaný? 3.Proč jste bezdůvodně zaútočil na Irák? Najednou zazvoní a děti vyběhnou ze třídy. Po přestávce Bush opět vyzývá děti, aby se ho na něco zeptali. Přihlásí se Joey: "Pan prezidente, já mám 5 otázek." 1.Proč jste byl zvolen za prezidenta, když jste nedostal nejvyšší počet hlasů? 2.Nemyslíte si, že útok na dvojčata byl fingovaný? 3.Proč jste bezdůvodně zaútočil na Irák? 4.Proč zvonilo na přestávku o 20 minut dřív? 5.Kde je Bob?

Stojí v parku dvě sochy naproti sobě. Stojí 100, 200, 300 let a přiletí k nim anděl a povídá: "Když tady tak dlouho stojíte, dám Vám pro radost půl hodiny lidského života. Můžete si dělat, co chcete." Sochy obživnou, mrknou na sebe a už upalujou do křoví. Po chvíli se ozývají různé zvuky, pochichtávání a za čtvrt hodiny celé šťastné vylezou. Anděl jim říká: "Ještě máte čtvrt hodiny, můžete jít znovu." Tak sochy jdou znovu a ta jedna povídá: "Ale teď to uděláme obráceně, ty budeš držet holuba a já se na něj vyseru."